Gottfried Helnwein a výstavy pro rok 2024 ve vídeňské Albertině

Konečně se dostávám k tomu napsat pár řádků k výstavě, která mne doslova odrovnala. Jde o výstavu Gottfried Helnwein - Realität und Fiktion. Popravdě, až do nedávna mi tohle jméno nic neříkalo a řekl bych, že to je celkem s podivem, jak mne míjelo, protože mým velkým oblíbencem je, nebo spíše byl, vídeňský akcionista Hermann Nitsch. A právě z jeho okruhu pochází i Gottfried Helnwein. A čistě mimochodem, o Hermannui Nitschovi tu již byla řeč v souvislosti s Jansem Franzem, jeho žákem, který měl donedávna výstavu v našem ESAC.

To máte tak, jedete do Albertiny na výstavu "Michelangelo und die folgen" a objevíte další dvě výstavy, jedna lepší než druhá, ale ta jedna je tak silná, že vás prostě sejme! Ano, je to výstava Gottfrieda Helnweina. Možná právě ta jeho hyperealističnost v tom nejdrsnějším podání je to, co Vás dostane doslova do kolen a to tím spíš, když jdete na výstavu někoho o kom nic nevíte, nic nevíte o východiscích vedoucích k jeho obrazům. Nevíte, že byl člen vídeňských akcionistů, to by Vám už možná trochu svítalo, ale i tak by to bylo hrozně málo, nevíte vlastně nic a tak Vám nezbývá nic jiného, než se prokousat texty a snažit se pochopit. Tedy pokud jeho dílo nechcete šmahem odmítnout s nepochopením a závěrem, že to je zvrácenej magor. Není! Zvrácená je společnost, protože jeho dílo je odrazem společnosti a té neskutečné lhostejnosti k tomu, co se děje kolem. Vlastně mě na tom fascinuje ta odhodlanost a síla, kterou nás brutálně nakopává, abychom se probrali a alespoň na chvíli přestali myslet na pixly lančmítu ve slevě!

Ta výstava samotná začíná vlastně krásným Carollovsky snovým obrazem The Visit viz níže. 

Gottfried Helnwein - The Visit

Pak sjíždíte po schodech a narazíte na hodně nakrklého Mickey Mouse a stále jste ve světě pohádek, ale ten brzy skončí a doslova padnete hubou do světa utrpení, lhostejnosti a brutality, které je schopen pouze "civilizovaný" člověk. My! Nejvyšší vývojová entita. A také nejzhovadilejší!

Gottfried Helnwein - Pink Mouse

Helnweinovo umělecké ántré stálo opravdu za to! Byla to reakce na nevyřešené postoje rakouské společnosti k fašismu. V tomto případě šlo o interview rakouského Kurýru s Dr. Heinrichem Grossem v roce 1979, který pracoval jako lékař na vídeňské nacistické vražedné klinice "Am Spiegelgrund".

"Vedoucí instituce, ambiciózní národní socialista, mi jednoho dne řekl: "Slyšel jsi to, je tu rozkaz. Těžce deformované a idiotské děti do tří let mají být zabíjeny Luminalem nebo jinou pilulkou na spaní. Později se ukázalo, že to vůbec nebyl rozkaz, ale povolení. Nikdy jsem nebyl fanatik, takže můj postoj k těmto vraždám byl negativní. Ale je třeba říci, že v té době byl trend v psychiatrii jako celku proti životu. Renomovaní lékaři a právníci psali knihy o "ničení života nehodného života" a já jsem byl v tomto směru jistě ovlivněn. Pokud vím, nikomu nebyla aplikována smrtící injekce. Ošetřovatelé přimíchali dětem jed do jídla a ony prostě usnuly. Samozřejmě jsem také předepsal Luminal, což bylo jediné sedativum, které bylo v té době k dispozici."

Reakcí Gottfrieda Helnweina byl obraz "Lebensunwertes Leben" viz níže a Helnweinova odpověd Dr. Grossemu v rakouském Profilu.

Gottfried Helnwein - obraz "Lebensunwertes Leben" a jeho odpověď v "Profilu"

Vážený pane doktore Grossi!
Když jsem se díval na "Holocaust" (americký seriál), vzpomněl jsem si na Váš výrok v "Kurieru". A protože letos je Rok dítěte, ráda bych využil této příležitosti a poděkoval Vám jménem dětí, kterým jste ve své péči pomohl do nebe.
Děkuji Vám za to, že jim nebyla "píchnuta smrtící injekce", jak jste se vyjádřil, ale že jim byl jed pouze přimíchán do jídla.
S německým pozdravem,
Váš, Gottfried Helnwein.

Tak! A máte pocit, že tenhle chlap je zvrácenej? Pokud ano, tak se nechte vyšetřit! Jde o to, že u našich sousedů to byl, a možná i stále je, obrovský problém. Stačí si vzpomenout, jak Simon Wiesenthal "dostal" rakouského prezidenta a fašouna Kurta Waldheima. Tenhle fašoun byl i 4. generálním tajemníkem OSN, další zdevalvované a dnes již asi i zbytečné instituce, která už měla zmizet v propadlišti dějin!

Když o tom přemýšlím, tak mohu jen litovat, že se dosud, podobně brutální pokus o vyrovnání se s komunistickou minulostí, neobjevil u nás. Vlastně asi vůbec nikde ve světě. Je to něco, co mne hluboce trápí a ten důvod je asi i v tom, že zatímco zvěrstva fašismu demaskoval a pojmenoval Norimberský proces a zatím co nácky honil Simon Wiesenthal a další, tak pokud jde o zvěrstva komunismu, tak se nestalo nic podobného. Vůbec nic! Tedy snad až na hodně chabé Chruščovovo demaskování stalinistických zvěrstev, ale jen tolik, aby tím moc nenaštval soudruhy v politbyru. A to je asi právě ten kruciální problém, protože jinak si vůbec nedovedu vysvětlit tu neustálou přitažlivost a idealizaci komunismu s Marxismem pro tolik lidí a to i vzdělaných a starších, kteří by snad už měli mít rozum. 

Přitom to je stejné a možná ještě větší svinstvo, než fašismus! Za II. sv. války zahynulo celkem asi 62 000 000 lidí (včetně Tichomoří), což navíc neznamená, že to jsou oběti fašismu. To se týká hlavně Evropy. Komouši maji na rukou krev více jak 100 000 000 lidí a stále nic. NIC! Za "hákenkreuz" Vás seberou (dobře Vám tak idioti!), ale za rudou hvězdu, srp a kladivo Vás pomalu pochválí nebo Vás prostě budou ignorovat. Komunisti chtějí přeci pro lidi dobro. A těch 100 000 000 mrtvých? Koho to zajímá? Vždyť je to pro blaho lidstva a "když se kácí les, létají třísky". Chce se mi z Vás, kteří nevnímáte tahle komunistická zvěrstva, zvracet!

Dokud nedojde k zúčtování s komunismem podobně, jako s fašismem v Norimberku, tak se budeme v téhle mravní hnusotě, marasmu a smradu topit do nekonečna. Na principech téhle zvrácené kolektivistické ideologie je postaveno tolik společenské a ideologické špíny a bolesti dneška, že bez jasného pojmenování zrůdností, které má na svědomí, se nepohneme ani o milimetr a stále bude dost hlupáků, věřících v dobrotu tohoto rudého náboženství. A nečekejte tohle od politiků, ti k tomu musí být dotlačeni vnějšími okolnostmi, protože většina z nich jsou v principu oportunističtí poseroutkové, kterým jde hlavně o sebe. Možná drsný odsudek, ale koukněte se na to, v čem žijeme. Jde více o cenu paštiky než o osudy lidí. A ryba vždy smrdí od hlavy...

Od kamarádky jsem dostal tip na tenhle podcast a tak to sem doplňuji:

 "O kocourovi, který odhalil povahu ruského národa" zde. 

No možná by to bylo vtipné, možná by jste si řekli "no jo, rusáci", ale když jsem to poslouchal, tak mi přišlo, že to není ani zdaleka pouze o ruském národu, ale o i stavu světa kolem, o nás ve vztahu k (a)sociálním sítím a zprávám obecně. O tom, jak se z lidí stávají citu zbavená tupá hovada. Třeba i díky válce v přímém přenosu. A to doslova! Společnost brečí nad umrzlým kocourem, ano je to smutné, lynčuje na sítích nevinnou průvodčí a stovky padlých ve válce o Ukrajinu už nikoho ani nerozhodí. Nebo ta předvánoční šílenost na FFUK. Mine pár dní a "show must go on!" Média najdou jinou krev a ta "zaschlá" je už nezajímá. A z očekávaného policejního pochybení a tedy i následného mediálního lynče také nic nekouká, tak jdeme jinam, kde teče čerstvá krev. A třeba i kocourovo. "Show must go on"! Hlavně emoce a čísla! Vám to nepřijde šílené a zvrácené? Mě tedy zatraceně hrozně moc! Jen se děsím toho, kdy se film "Běžící muž" z roku 1987 s Arnoldem Schwarzeneggerem stane z fikce realitou. Bojím se, že už máme celkem slušně nakročeno "správným směrem".

Z výstavy...

Když tohle píšu, tak mi dochází proč mě ta výstava tak sebrala - nesnáším komunismus a vůbec veškeré zhovadilé ideologie. Třeba módní ikonu levice Green Deal. Teď to zatím není moc vidět, ale to u činské kulturní revoluce, na samém počátku, také vidět nebylo. Nakonec umírali milióny lidí hladem. Děti práskali rodiče a rodiče děti, všichni se práskali navzájem a nikdo si nebyl jistý tím, kdy skončí s kulkou v hlavě. A pro co? No přeci pro komunistické blaho lidí! A tak je to stále a stále je dost hlupáků, co na to skočí, protože to je prostě pohodlné! Je pohodlné a lákavé natáhnout ruku, aby neschopným a líným přerozdělili to, o co oberou schopné. 

Nesnáším násilí na dětech, ženách a bezbraných, nesnáším pokrytectví, nesnáším alibismus a připosranost, nesnáším tupé lidi, ideologické patolízaly a nevšímavost! A nesnáším všechny ty, kteří tvrdí, že s tím nemohou nic udělat! To si pište, že můžete, ale všechny tyhle hnusné a zvrácené vlastnosti vylézají mnohem více na povrch ve chvíli, kdy se lidé mají jako prasata v žitě. Tady u takových mrzkých živočichů začaly hrůzy holokaustu! A to jen proto, že s tím ti "chudáci nemohli nic udělat"! A to nejhorší na tom všem je, že přesně tohle slýchám čím dál častěji od lidí, kteří třeba nechodí k volbám, protože se tím prý stejně nic nezmění. Idioti! Přesně tohle vše ve mě nechala krvácet tahle výstava a jsem za to rád. Nemyslím si, že patřím k lidem, kteří se potřebují probírat, ale i preventivních "pár facek" není od věci. A za ty od Gottfrieda Helnweina jsem rád!

A omlouvat se za tohle nikomu nehodlám! Jsem emotivní člověk a nestydím se za to, co mám na srdci. Stydím se pouze za to, že jsem občas nenašel sílu k tomu, ohlušujícím způsobem prásknout dveřmi, abych nedával pocit legitimity něčemu, s čím jsem v hloubi duše nesouhlasil! Za to se stydím a jedině za to, bych se měl omluvit! Trestem mi je to trápení, které jsem v těch chvílích prožíval a to už nechci opakovat. Nikdy! Na druhou stranu, kdybych to neudělal, tak bych na to nepřišel. To je důvod, proč by se lidé neměli bát si přiznat své slabosti a řvát dokud mohou, protože až nebudou moci, bude pozdě!

Ale nešť! Možná, že než své pocity, které jsou mé vlastní a tím pádem pro mnohé z Vás i nezajímavé, bude mnohem lepší Vám zprostředkovat erudovanější pohled, který naleznete třeba zde. A pokud vládnete jazyky, pak domovský web Gottfrieda Helnweina je zde a je to jízda!

Bohužel pro Vás, kteří by jste chtěli tuto skvělou a emocemi nabitou výstavu vidět, mám špatnou zprávu - máte čas pouze do 11. 02. 2024 a pak smůlu. Tedy alespoň pokud jde o Albertinu. Je mi líto, že jsem se k tomu nedostal dříve, byť jsem byl ve Vídni již o adventu, ale jsem pouze člověk a mám také svůj život, který nehodlám obětovat pouze pro obecné blaho. Trochu vtip a trochu pravda. Přeberte si, čeho a jak moc.

A malá pozvánka do Albertiny a Vídně nakonec

Od 16. února výstava co slibuje mnohé - The Beauty of Diversity

Rozšiřování a diverzifikace muzejních sbírek jde ruku v ruce s bezpodmínečným a aktuálním požadavkem na rovná práva a svobodu projevu. Výstava Krása rozmanitosti ukazuje bohatství a rozmanitost současných sbírek muzea ALBERTINA a nepostradatelnou pozornost věnovanou ženám a LGBTQIA+  umělcům, lidem s odlišnou barvou pleti, domorodým polohám a samoukům, kteří vynikají na kontrastním pozadí starých mistrů.
V současné době se svět umění intenzivně zabývá identitárně-politickými otázkami týkajícími se třídy, rasy a pohlaví. Široké spektrum uměleckých přístupů, stylových a tematických východisek představuje nezbytné doplnění uměleckohistorického kánonu zastoupeného v muzeu ALBERTINA, od Michelangela a Raffaela přes Dürera, Rembrandta a Rubense až po Goyu, Schieleho, Picassa a Warhola.

Verena Bretschneider - Adam a Eva

Jestli mi něco v tomto ohledu dává smysl, pak to je takováto forma osvěty a nikoli ideologické slinty, nařízení, kvóty apod., což, zrovna u mne a možná nejenom, vyvolává odmítnutí a naprostou negaci záměru. To se nakonec, bohužel, odráží v přístupu k lidem, vůči kterým, za běžných okolností, nechovám žádné předsudky a je nutné si to vždy velmi rychle připomenout, když mi začne "strašit v bedně". Bohužel dnešní doba má boje proti rasismu a nerovnosti plnou hubu, ale myslím, že Martin Luther King by tyhle "kazatele" typu Ibram X. Kendi, Patrice Coulors apod. nakopal, protože jemu šlo o to, aby rasa nebyl problém! Tihle ale z rasy právě problém záměrně dělají! 

I have a dream!
"Sním o tom, že mé malé čtyři děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru."

Ano! Kéž by to tak bylo! Ale viz třeba vykopnutá rektorka Harvardu Claudine Gay, jejíž jedinou a hlavní kvalifikací byla barva kůže a to že je žena. Že je antisemita nikoho nezajímalo. Že předchozím rektorům svojí "prací" nesahala ani po kotníky, to nevadilo! Uf! Hlavně, že je černá a že je žena, zbytek vezmi čert! Na rase záleží! Zvláštní na tom je, že pouze na té černé. Diskriminace asiatů je na Harvardu povolená, protože jsou moc chytří a moc úspěšní a černým kazí průměr...

Nebylo to tu už někdy? Neměli náhodou na jihu Afriky něco podobného? Pane Bože zasáhni!

Od 8. března  2024 výstava Roy Lichtenstein - ke stému výročí narození

Od 28. září 2024 má další "srdcovka" Marc Chagall

Od 11 října 2024 téměř povinná výstava 
Egon Schiele − Adrian Ghenie

Muzeum ALBERTINA uctí Egona Schieleho, jednoho z nejvýznamnějších umělců expresionismu, revoluční výstavou. Tato výstava, založená na myšlence a koncepci Cipriana Adriana Barsana, přivádí ztracená Schieleho díla - známá pouze prostřednictvím černobílých fotografií - zpět na svět prostřednictvím strhujícího uměleckého umu Adriana Genie.
Přibližně čtvrtina Schieleho obrazů zůstává dodnes nevypátrána nebo byla ztracena či zničena, většinou před druhou světovou válkou. Přesné okolnosti jejich zmizení zůstávají dodnes záhadou. Tyto ztracené obrazy, které zahrnují hlavní témata, jako je smrt, sexualita, sebereflexe, hledání identity, zkreslení, melancholie a víra, dnes existují pouze jako stínové fotografie.
Projekt "Egon Schiele Schattenbilder" zavede diváky na metafyzickou cestu skrze rozpad a znovuvytvoření. Tato díla, známá jako "stínové obrazy", symbolizují temnou noc duše, v níž je jedinec konfrontován se svým vnitřním stínem - tento proces charakterizují pojmy jako nigredo, tenebrosita a melancholie.