Jsou vědci opět zmateni nebo nepřiznají, že neví?

Kdykoli vidím nějaký článek o tom, že jsou "vědci zmateni", tak lačním po tom si jej hned přečíst, abych zjistil zda jsou zmateni proto, že se objevilo něco nového a neobvyklého a nebo, že jejich zmatenost je důsledkem jejich konsenzu na to, že jsou zmateni. Minimálně od dob covidu, začíná být část vědecké obce za pěkně šašky. Třeba tento článek - Potápěč při pátrání po žralocích narazil na 5 000 let staré vyspělé podmořské ruiny – to mate vědce - jisté otazníky vznáší. Stejně jako například seriál "Vetřelci minulosti" na Prima Zoom. Nejde vlastně asi ani o to, co je na tom v dané chvíli pravda, protože, a zase se vracím ke covidu, to co je pravda dnes vůbec nemusí být pravda za "X" let, ale přesto jsou často vynášeny ultimátní soudy, zesměšňováni lidé a nezřídka dochází i k profesní likvidaci.

Existují dva krásné příklady z minulosti, kdy byli vědci, v tomto případě archeologové, považováni doslova za magory, ale naštěstí v sobě měli dost energie a možná i toho bláznovství, aby nám dokázali svoji pravdu. Jsou to - Heinrich Schlieman a jeho sen o nalezení Tróji a Howard Carter, který objevil Tutanchamonovu hrobku. Oba vysmívaní, oba neuvěřitelní rváči. Tehdejší vědecká obec měla konsensus na tom, že ani Trója a asi ani Tutanchamonova hrobka prostě neexistují a že oba věří hloupým pohádkám. I když u toho Tutanchamona to nebylo ani zdaleka tak vyhrocené, jako u Tróji. Možná i díky ní. Historie ukázala, že konsenzuální obec byla stádem arogantních ignorantů, kterým asi šlo především o svá ega a nikoli o vědu a fakta. Covid toto odhalil opět v celé nahotě. Vždy budou opravdoví vědci, kteří posouvají lidstvo kupředu a vždy tu bude obrovská masa patolízalů, kterým jde pouze o to udržet si zadek na měkké židli. Sám moc dobře vím, jak je těžké prosadit něco, co pro druhé znamená, minimálně, poopravit svůj názor nebo jej dokonce změnit.

Neustále mne fascinuje, jak umíme být v mnoha oblastech ultimátní bez toho, abychom byli připraveni na to změnit názor. Třeba právě v tom seriálu "Vetřelci dávnověku" narazíte na věci, které se vzpírají jakémukoli logickému vysvětlení. Vše se nejčastěji odbyde tím, že např. UFO není, ti co tyto jevy zkoumají nejsou vědci, ale "hledači pokladů" apod. A na základě čeho? Pominuli konspirace typu, že to "uklidila vláda", tak mnoho věcí posuzujeme pouze prizmatem toho, co známe a čemu rozumíme. To, co je mimo naše znalosti nebo porozumění, často zesměšníme a protagonisty jiného názoru poplijeme či je nazveme "ezo magory". 

Vykopávky bájné Tóje, která neměla existovat...

Jde o to, vrátím-li se třeba k objevení Tutanchamonovy hrobky, že tehdy "přeorali" celé Údolí králů a Tutanchamona nenašli. Ale proč? Protože nehledali důsledně! Povrchovou vrstvu brali jako fakt a nikoho moc nenapadlo se podívat pod ní, že by tam mohlo něco být. Tutanchamonova hrobka byla totiž nalezena pod vrstvou dělnických chatrčí z doby Ramesovské dynastie. Možná i proto, že tehdy zavrhovali Amónův kult. A nebýt náhody, že byl nalezen schod do jeho hrobky, možná by tam ležel do teď. Kdo ví? Ale s dnešními nedestruktivními technologiemi hloubkového průzkumu bych řekl, že asi nikoli. A tady se dostávám k tomu, o čem celkem dlouho přemýšlím. Stáří země je zhruba 4,5 miliardy let. Člověk se začal vyvíjet zhruba před 2,6 milióny lety. Nejstarší příslušníci Homo sapiens jsou reprezentováni například nálezy od etiopské řeky Omo, které jsou alespoň 230 000 let staré. My dnes běžně pracujeme s obdobím 10 000 let př.n.l. - 2000 let n.l. V Indonésii na Jávě jsou magalitické ruiny Gunung Padang datované do období před 9 000 - 20 000 let př.n.l. Nicméně se okolo datace strhl poprask a je třeba čekat na to, na čí straně je pravda viz třeba případ Tróje.

Gunung Padang na Jávě

Danny Hilman Natawidjaja, indonéský geolog, tvrdil, že místo bylo postaveno jako obří pyramida před 9 000 až 20 000 lety, což naznačuje existenci jinak neznámé vyspělé starověké civilizace, Natawidjajovu analýzu zpochybnili další vědci. Vulkanolog Sutikno Bronto dospěl k závěru, že Gunung Padang je šíje starověké sopky, a nikoli uměle vytvořená pyramida. Archeolog Víctor Pérez označil Natawidjajovy závěry za pseudoarcheologii. Více třeba zde.

Tak a teď začněte trochu přemýšlet o tom, jak se v čase mění geografie zemského povrchu. Třeba tím, že tlejí listy a stromy. Vlastně vše živočišné. To se mění v humus - hlínu - a ta vrstva stále narůstá a narůstá a narůstá... Zrovna ten Egypt, kde se nacházejí památky hodně hluboko pod současnou úrovní terénu což je zde způsobeno hlavně větry a pískem. Jde o to, že třeba i Sahara nebyla vždy vyprahlou Saharou, že se, pokud jde o vykopávky, pohybujeme stále velice mělko. Jsou to řády metrů, ale co když je to málo na to, abychom objevili něco ještě zajímavějšího? Když se vrátím do kasáren Vyšný. Stačilo pár let a byla totálně pohlcena v zeleni. Za 150 let by nikdo nevěděl, že tam něco bylo. Nebo třeba zbořené vesnice na Šumavě, jejichž zbořeniště již zcela pohltila příroda. A za 200 let, pominul-li bych současné záznamy, které také mimochodem nejsou věčné, by už nikdo nevěděl, že tam byly. Nebo džunglí pohlcená města ve Střední Americe či jihovýchodní Asii. U těch se bavíme o pár stech letech a nebýt letadel či družicového mapování, tak o nich většinou ani netušíme. Tak kde máme jistotu, že na světě nejsou další Pompeje, které měly to štěstí, že se katastrofa stala "nedávno". 

Krásně "ozeleněná" kasárna Vyšný. A stačilo pouze 8 let nicnedělání... Což pak 200 let? Síla přírody je neuvěřitelná a tady pár šílenců z Bruselu chce poroučet větru a dešti...

Jenže rozšíření života na souš, první rostliny a suchozemští živočichové započalo v kambriu tedy zhruba před 600 miliony let př.n.l. Uhlí začalo vznikat v období permu tedy asi před 270 milióny let př.n.l. V období druhohor 225 - 65 milionů let př.n.l. jsou na zemi přesličky, plavuně a kapradiny, dinosauři, první ptáci a primitivní savci. Podíváme-li se na to z pohledu potenciální obyvatelnosti země, pak již v tomto období byla potenciálně obyvatelná. A teď si položte naprosto jednoduchou otázku - jak si jsme na 100% jisti, že zemi nenavštívila nějaká mimozemská civilizace? Jste si jisti? Tak co třeba to, jak hluboko je uhlí? To černé zvláště. Jak si může někdo být jist tím, že v té vrstvě nad ním, nejsou pozůstatky nějaké civilizace, která vyhynula a o které nemáme vůbec zdání. Stačí se kouknout na to, že Homo sapiens existuje cca 230 000 let a co se z nás za ta léta stalo za magory? Pár set nebo tisíc let a sami se vymažeme z povrchu zemského. A to je období 230 000 let. Planeta je potenciálně obyvatelná 100 000 000 let. Vývoj současných rostlin a člověka spadá do období čtvrtohor, tedy 2 600 000 let př.n.l. To je zhruba 11 x doba po kterou žije Homo sapiens. Klidně tu mohlo být 10 podobných civilizací jako je ta naše a nikdo by o tom neměl tušení. U těch řekněme posledních 2-3 asi možná ano? Nevím jak dlouho se rozpadají lidské kosti za ideálních podmínek jejich konzervace. Přežily 230 000 let, tak by to asi ještě možná jednou na těch 460 000 lety daly? Netuším.

Tak a teď mi řekněte, kde jsou ty jistoty, o které se leckdy opíráme. Hrabeme se pár metrů v zemi a vynášíme ultimátní závěry. Georadarem, alespoň tím běžně známým, se také "kouknete" pouze pár metrů pod zem. Tedy je zřejmé že padesát metrů pod zem se ještě asi nikdo plošně nepodíval a pokud ano, tak se o tom hlasitě mlčí. Jsou i jiné geofyzikální metdody, které lecos odhalí. Odhalily? Možná namítnete, že povrchové doly jsou už pěkně velká a hluboká díra a bude to pravda. Jsou. Nemám na to vzdělání, abych v tomto případě dělal jakékoli závěry. Mohu pouze vznášet otázky a logicky si odpovídat - možná tam nikdo nic nenašel, protože to byly až příliš dlouho bažiny, které se pak teprve geologickým působením proměnily na uhlí a pevné podloží. Krom toho se obávám, že ve skrývce najít něco způsobem jak probíhá povrchová těžba by asi byla veliká náhoda. A nehledě na to, že materiály na zemi nám známé se v čase více či méně rozpadají na prach a bavíme-li se o miliónech let? Koukněte se na pyramidy v Egyptě. Džosérova je nejstarší a je jí teprve cca 4 700 let a jak vypadá? Jak tedy bude vypadat za milióny let?

Džosérova pyramida v Sakkáře (zdroj: Olaf Tausch – Vlastní dílo, CC BY 3.0)

Víte, mě tohle přemýšlení baví, protože i díky němu vím, že ty jistoty, které nám slibují jsou jen prostým blábolem. Každá jistota je jistotou pouze po předem dané období. Tím, že ale jeho délku většinou neznáme, tak skáčeme mnohým na špek. Ve zvláštní úctě pak chovám sociální jistoty, protože ty jsou jisté přesně do té doby, než jejich vyplácením politici zruinují stát. Je to jako ve Švejkovi, kdy feldkurát Oto Katz říká - "To se nám to hoduje Švejku, když nám lidi půjčujou". Tuhle jistotu miluji!  

Prostě obdivuji všechny ty, kteří mají jasno! Blahopřeji vám! A nám ostatním přeji klidné spaní!