Kultura - začínáme

Co zde můžete čekat? Kultura je, tak jak já ji vnímám, něco co má potěšit i vzrušit, kultivovat. Kultura má být ze své podstaty krásná. Zde je třeba si uvědomit, že krása je vnímána velmi osobně a subjektivně, záležíc na povahách a rozpoložení všech, které v onen magický okamžik oslovuje. Pro jedny nádhera, pro druhé odpad. Tedy, řekl bych, kultura nás také učí toleranci a úctě k práci druhých, protože bychom, a to nikdy, neměli zapomínat na to, že za každým dílem je práce. Lhostejno, je-li pro nás nicotné či mistrovské, protože pro druhého to může být opačně. Je jediná věc, kterou netoleruji a sem ji rozhodně zatahovat nehodlám a to, posuzování "kvality" umění podle barvy pleti nebo sexuální orientace. Mě osobně je úplně jedno, kdo dílo vytvořil. Zda byl bílý, černý, duhový nebo zhulená veverka v taxíku. Mimochodem, těm z vás, které tenhle pohled uráží, bych vřele doporučil historický projev Martina Luthera Kinga "I Have a Dream". Až pak se třeba vztekejte. Zajímá mě, zda se mi to líbí či nelíbí. Zda mne to osloví nebo ne. Zda to je z mého pohledu kvalitní nebo nekvalitní. Odborně nechť to posuzují hlavy v tomto směru studované. Já si na to netroufám a ani ty ambice nemám. Ale zajímá vás můj názor? Za ten se nestydím a rád se s vámi o něj podělím.

Pokud jde o kulturu, a hodnocení její kvality, tak si zde dovolím citovat nezpochybnitelnou uměleckou autoritu, hvězdu českého jazyka, Karla Čapka - Krása je subjektivní. Avšak je-li subjektivní, není možné ji objektivizovat regulacemi, protože to neznamená nic jiného, než diktaturu osobního vkusu nějakého vyvoleného "krásnoznalce". I to je má odpověď na výše napsané.

Rád bych sem dával tipy na kulturní a společenské akce a to zdaleka nikoli pouze v Českém Krumlově. Půjde primárně o můj výběr a tedy projekci mých preferencí, ale slibuji, budu se snažit o objektivnější a širší pohled. Budu se snažit. Chtěl bych se podělit o své pocity z akcí, které jsem zažil, viděl a slyšel. Lhostejno, zda-li jde o tu "velkou" či malou kulturu, protože ono nezáleží na velikosti, ale na tom, co v nás zanechá. Nehodlám zde snobsky vzdychat nad něčím, od čeho se očekává, že nad tím publikum vzdychat má a opačně. Na druhou stranu vzdech je emoce a já jsem emotivní člověk, za což se nestydím, tak pokud mne něco nebo někdo "vystřelí na měsíc", tak se k tomu rád přiznám a podělím se s vámi.

Mám nějaká tajná přání, nápady, které bych zde rád realizoval, ale protože k tomu potřebuji "protihráče", které zatím nemám, tak by nebylo správné zde něco slibovat. Na druhou stranu, vyvolat jistá očekávání je svým způsobem lumpárna, ale také relevantní marketing. Jsem na začátku a jako architekt vím, že dům se staví od základů, zatím ještě ano, a to jak bude stabilní závisí právě na nich. Tedy teď se hodlám zabývat stabilním založením a trpělivost prý přináší růže.

A zajímá vás, co má znamenat ta hlavička? V roce 2018 jsem vytvořil sérii potisků na trika. Reagovala na tehdejší události, které mne tak či onak v daném období zasáhly a měl jsem potřebu je nějak ventilovat. Že je zde používám na hlavičky k jednotlivým sekcím je dáno tím, že dokáží intereagovat s dobou ať už tím, že se jejich význam posunul a nabývají významu nového anebo, že jsou asi nadčasové a z původním významu nic neztratily ani v dnešní době.

The Beast of je paronymum (tohle šílené slovo jsem našel na Wikipedii) k The Best of. Motiv gramofonové desky a spojení The Best of asi není třeba komentovat, stejně tak jako spojení Maa a The Beast of. Vlastně mě napadá, že by se to dalo posunout ještě o krůček dál k The Beast off, ale bestie se bohužel znovu probouzí. Dále to už není tak prvoplánové. Mao byl strůjcem děsivé kulturní revoluce, která zdecimovala Čínu a Tibet a zdaleka nejen kulturně. Bohužel dnešní kulturní války nesou až příliš podobných znaků. Bohudíky (nikdy by mě nenapadlo, že tohle ze mě vypadne…) jsme zažili socialismus v plné parádě a výstražné kontrolky blikají mnohem dříve. Na rozdíl od západních "kaviárových a limuzínových liberálů", kteří nám z palub svých tryskáčů udělují knížecí rady. V téhle souvislosti mne napadá bonmot - "vládne nám elita nebo jelita"? A jak to vnímat jako celek? Jako ono židovské "Mene tekel", abychom se probrali, nemlčeli a neohýbali záda. No a pak je tu ještě krajan. Andy Warhol je pro mne takovým "kulturním kontrarevolucionářem", který významně změnil vnímání kultury ve dvacátém století. V kulturní rebelii ho překonal svojí konceptuální drzostí pouze Marcel Duchamp, autor legendární fontány. Ale nebojte, nemám ambice jim konkurovat, neb ve srovnání s nimi jsem nicotný.

Fontána od Marcela Duchampa

A na závěr? Myslím, že je třeba mít takovou zhuštěnou symboliku preventivně stále na očích, abychom neblbli a nezapomínali na historické paralely. Nadarmo se neříká - "abys pochopil, kam směřuje tvoje budoucnost, musíš pochopit svoji minulost". Prznění kultury bylo vždy předzvěstí temných zítřků… Tím se vracím na samý začátek a to k tomu, že sem chci dávat kulturní informace, které vás potěší. Nechci, jakkoli jsem se tu dotkl tzv. kulturních válek, tu tohle téma řešit, protože to je politika a tohle nemá být blog o politice, byť se jí asi nedá úplně vždy vyhnout. Nicméně, v tomto ohledu, se budu velice snažit proletět, co nejvzdálenějším obloukem, kolem ní.