Přeji Vám všem krásný den! Hned na samém začátku pokračování mého psaní o Designbloku, bych Vám rád poděkoval za zájem, který první část vyvolala. Jde zatím o nejčtenější článek celého blogu - vztaženo k času od zveřejnění a počtu návštěv. Mám z toho radost a pak, je to pro mne i jistý barometr zájmu, který mi ukazuje, co Vás zajímá a čemu bych tedy asi měl věnovat zvýšenou pozornost. Že to je design a umění je pro mne fajn, protože to je něco, co mne baví, zajímá mne to a činí mi radost o tom psát. A možná se trochu také dopředu omluvím i za to, že to promíchám s občas obecnějším pohledem na věc, protože to možná někomu pomůže změnit úhel pohledu. Možná k jeho dobru i dobru představovaných firem.

Tedy, jak jsem slíbil, dnes se budeme věnovat nábytku, jakkoli ho na letošním Designbloku zase tak moc nebylo. Rád bych ale upozornil na, pro mne i dosud neznámé firmy, které mne příjemně překvapily. Ne snad, že by mne přímo "vystřelily na měsíc", protože k tomu máme v českém nábytkářském designu ještě celkem dlouhou cestu, ale protože mě jejich produkty opravdu hodně baví. Důvodem ani není až tak nedostatek dobrých nápadů, jako spíše nedostatečná kupní síla, velikost trhu a konkurovat zavedeným italským značkám je, z pozice malé firmy na malém trhu, asi téměř nemožné. Na druhou stranu, třeba mm cité se to daří v oblasti městského mobiliáře, tak se to snad někdy někomu povede i v tom nábytku. 

Ostatně, pokud jde o kupní sílu, asi o ní hodně vypovídá i fakt, že je u nás IKEA mnohými považována za exkluzivní nábytek, nebo nábytek vyšší třídy. To je celkem smutný fakt vypovídající o mnohém. Kupní silou počínaje a povědomím o kvalitě nábytku konče. Za mne to je trochu lepší nábytek než "nábytkářský" šancajk ještě mizernějších lowcost řetězců.

IKEA má celkem kvalitní kuchyně, relativně povedený design a občas použijí na nábytek i dřevo nebo lepší materiál. To se hned projeví jednak na jeho lepší kvalitě ale následně i vyšší ceně. Logicky. Jedná se o relativně slušný nábytek s dobrým poměrem kvalita x cena x design. Nicméně o nějaké exkluzivitě nebo vyšší třídě tu nemůže být vůbec řeč a to ani v případě limitovaných sérií. Možná snad pohledem nějakého afrického Obumby Mbekeke z chýše na Pobřeží Slonoviny, který spí na posteli z klacků vyplavených mořem. Jenže ty ale, na rozdíl od většiny našeho levného nábytku, neobsahují lepidla a jiný zdraví škodlivý sajrajt. Z jistého úhlu pohledu je na tom tedy vlastně lépe. A vemte jed na to, že až se do výroby nábytku promítne veškeré to, údajně ekologické, rudo-zelené běsnění, jako třeba emisní povolenky nebo výroba elektřiny pomocí myšlenky, tak potom se i ta IKEA stane pro většinu obyvatel opravdu exkluzivní. Rozhodně cenou. Možná se nakonec vrátíme ke dřevu, protože to pak bude násobně levnější a navíc ideologicky cool. A to nemám nic proti ekologickému přístupu. Naopak! Návrat k rozumu a jisté zatáhnutí za brzdu by nebylo od věci, ale musí to mít racionální a nikoli ideologické jádro!

Za ta minulá léta jsme si navykli na vysoceobrátkové zboží a jeho kvalita šla do pozadí, protože nejdůležitější se stala cena. Reklama vám pak tluče do kebulí, že co rok, můžete mít nové to či ono. Že si můžete dopřát i 50 trik na léto. No možná ano, ale naprostá většina lidí, pouze v případě, že si budou kupovat převážně nevalnou kvalitu v lowcostových obchodech, která často nevydrží ani to jedno léto. Přesvědčují Vás, že máte (opravdu nemáte!) nárok na výprodej a slevu na cokoli, i na počasí, 365 dní v roce. Je to na Vás a je to Vaše volba, Vaše rozhodnutí. Na druhou stranu je také pravda, že náklady za to nenesete pouze Vy, ale celá společnost.

Já tenhe styl spotřeby upřímně nenávidím z mnoha důvodů a jedním z nich je, že svět zaplavujeme nepotřebným šuntem, který má trvanlivost "od Štedrého večera do Vánoc". I z toho důvodu dám raději přednost kvalitě. Raději si koupím pouze dvě kvalitní trika, nikoli nutně značková, která mohu vyprat dvacetkrát i více a stále vypadají jako trika. Přemýšlím totiž také o tom, kde byla vyrobena, z čeho jsou vyrobena a za kolik a kým asi byla vyrobena. A to za kolik a kým, je pro mne důležité z toho důvodu, abych měl trochu menší pocit viny za to, že to triko možná někdo vyrábí ve středověkých podmínkách za 5 dolarů na měsíc. Možná i ta má ano, možná ne. Jenže u trika za stovku, se to rovná jistotě. Důsledek opěvované globalizace, outsourcování výroby do Asie a tlaku na cenu. Ono si stačí totiž položit jednoduchou otázku - když to triko stojí stovku, je vyrobeno v např. Bangladéši, dopraveno do Evropy, musí se na něm nasytit celý výrobně logistický řetezec i koncový obchodník, tak za jakou mzdu a v jakých podmínkách ho asi v té Bangladéši někdo vyrábí? Je Vám to jedno? No nemělo by! Z jednoduchého důvodu - někteří jste totiž v principu ve stejné situaci, jako ta šička v Bangladéši. Jen máte to veliké štěstí, že žijete v Evropě a ten plat tu máte výrazně větší. Přesto, díky stejné globalizační filozofii výrobních koncernů, jste levnější kvalifikovaná pracovní síla, než ta samá, třeba v sousedním Německu. Proto máte třikrát nižší plat než v tom Německu a proto stále ne dost veliký na to, aby jste si mohli koupit ten lepší nábytek, než šunt z papíru, dřevěného odpadu či laminované dřevotřísky. Mimochodem, třeba i o tomhle by jste měli přemýšlet, proč to tak je, než budete volit. Podporovat politiku, která podporuje celý výrobní cyklus od myšlenky až po finální produkt na území Česka, protože teprve potom budete mít platy jako v Německu. Pokud budete pouze "navlíkat korálky na nit", tak budete placeni pouze jako navlíkači korálků.

Prostě je neoddiskutovatelnou pravdou, a staletími ověřenou, že motorem vývoje a změn k lepšímu - třeba právě k ekologičtější produkci, lepším pracovním podmínkám a vyšším mzdám - byli vždy konkrétní, chytří a inovativní lidé. Nikoli stádo bezejmenných ideologických blbů, kteří dokážou inovátory a úspěšné osobnosti pouze závistivě dusit. Žádný politik a ani žádný stát, krom stohů zbytečných lejster, nikdy nic nevyrobil a nikdy nic nikomu zadarmo nedal. Naopak, vždy to byli podnikaví lidé, kteří dřeli, měli myšlenky, riskovali, bankrotovali, zase se zvedali a zadlužovali se, aby mohli jít znovu dál a dali světu pokrok a lidem práci a lepší život! Představme si tedy tři české firmy, které produkují parádní nábytek!

Polstrin

Polstrin je nábytkářská firma Hradce Králové, zabývající se převáženě čalouněným nábytkem. Odtud i ten, pro mnohé jistě překvapující, název. Přiznám se, že je to pro mne dosud neobjevená značka a přiznám se i k tomu, že také z důvodu nedůvěry v český nábytkářský design. Jenže to se pomalu mění a i u našich výrobců se dají objevit zajímavé a pěkné kousky. Ne nepřekvapivě, to jsou výrobci, kteří se rozhodli spolupracovat s designéry, místo toho, aby z důvodu "úspor" navrhovali gauč s vrátným na bráně během polední pauzy. Některé kousky nejmenovaných firem na to vypadají. Podíváte-li se na Polstrin, tak spolupráce s designérským duem Lexová & Smetana se jim asi poměrně vyplácí. Hledáte-li, co pro ně navrhovali, pak to jsou povedené kolekce Seaside Sofa, Hide and Seek a Infinite.

Polstrin - kolekce Hide and Seek

Hide and Seek získala prestižní ocenění Red dot, a to je už vstupní brána do světa "velkého" designu. Vězte, že v Česku - jmenujeme se tak stále? - je již několi designérů a firem ověnčených tímto prestižním oceněním. Mimochodem, i to je návod pro ty, kteří stále hledají něco "světového". Otevřte kukadla, protože už toho máme hodně i doma!

Na Designbloku vystavoval Polstrin kolekci Seaside Sofa, která je, podle mne, hodně povedená. Je to sice téma, které se dá objevit i u jiných firem, ale v dnešní, tak moc konkurenční době, je už těžké přijít s opravdu novým designem, aby to bylo naprosto originální, inovativní, ještě pohodlné a k tomu i prodejné. Ne každá firma si může dovolit designové výstřelky. Ani třeba takové Moroso nedělá věci čistě na efekt. To, co si mohou dovolit módní domy s Haute couture, si většina nábytkářských firem dovolit nemůže. U nich neexistuje nějaké Haute couture, Prêt à Porter a pak konfekce, ze které by ty firmy žily. Nicméně to vůbec nesnižuje kvalitu designu a provedení jmenované kolekce Seaside Sofa, která je pak opravdu "fresh" s potahovými látkami navržených módní designérkou a výtvarnicí Terezou R. Kladošovou. Prostě mne opravdu baví! Baví mne i proto, že je to modulární systém, se kterým se dají vytvářet hravé sestavy. Doma si to můžete přeházet každý týden, když Vás to bude bavit. A design úžasných látek od Terezy R. Kladošové snese i děti s fixem, které ho mohou kreativně doplňovat a Vy nemusíte čelit akutní zástavě srdce. Baví mne proto, že to je český výrobek, navržený českými designéry. A baví mne i proto, že jakkoli to není žádný sociální program, tak si ho lze kupovat postupně. Ano má to své limity, které jsou ukryty v opotřebení či změně barvy potahové látky, ale rok či dva by zde neměly hrát zásadní roli. Jinak, když už jsme u těch potahových látek, tak je třeba si uvědomit, že u podobného designu a kvality nábytku, jde vždy o zásadní položku v jeho ceně. Ono pak není divu, když je látka třeba za dvacet eur/metr anebo za třista eur/metr. Stejná sofa, ale jednou třeba za padesát tisíc a podruhé za třista tisíc. Tak či onak, ani ta "levná" látka není u podobného nábytku špatná. Spíše platí, že ta drahá je v něčem lepší.

Polstrin - série Seaside Sofa

Prostě design, co pro Polstrin navrhovalo designérské duo Lexová & Smetana se mi líbí a řada Seaside Sofa obzvláště. Co tedy popřát Polstrinu? Asi hlavně další povedené kousky, nejen od Lexové & Smetany, ale idalších designérů a více ocenění, zrovna třeba Red dot, protože to otevírá dveře na světové trhy a Polstrinu by to mělo zajistit stabilitu, protože pro všechny bude mnohem lepší, když u nás vznikne výrobek od návrhu až po finální produkt a vymaníme se ze Zemanovských montoven. To je totiž cesta k tomu, aby si mnohem více lidí mohlo koupit právě i takto kvalitní nábytek, protože za mizernou mzdu z montoven si na něj nevyděláme.

Situs

Menší rodinná firma z Unčovic u Litovle, zabývající se výrobou dřevěného nábytku s důrazem na kvalitu provedení. To poznáte ve chvíli, kdy jejich výrobky vidíte, vezmete do ruky, sednete si. Jsou to pěkné kousky! Možná pro někoho ne příliš oslňující design, ale to mi vlastně vůbec nevadí. Možná není oslňující, ale rozhodně není obyčejný a rozhodně to je produkt který má design a skvělé řemeslné provedení! A pro mne, to je právě, v té své jednoduchosti a kvalitě provedení, pěkný design!

Situs - série Handmade

Brněnský architekt Petr Pelčák v magazínu Kontexty 1|2023 napsal článek o konvenční architektuře. Tedy architektuře, která není špatná a ani to není žádný "ikonický" architektonický výkřik, dost často bezohledně potlačující jakýkoli dialog s okolím, ale daleko více řvoucím - JÁ, JÁ jsem zde a oslňuji, chci oslňovat tak to pochopte! Naopak, je to ta majoritní "obyčejná" architektura, která nás obklopuje, která tvoří město. Dělá město městem, protože skrumáž designových výkřiků by byla ohlušující a nebyla by ani k žití a ani ke koukání. Stejně tak to je i s designem nábytku - pouze mezi ikonickými designovými kusy by Vám pravděpodobně brzy hráblo! Je to stejné, jako se stravovat stále v luxusních restauracích a jíst pouze samé skvělé jídlo. Dlouho to nevydržíte a půjdete rychle hledat fastfood, aby jste si dali nějakou, s odpuštěním, "sračku" a nezhynuli. Prostě půjdete z extrému do extrému, aby jste nalezli rovnováhu. To ale nemusíte u konvenčních věcí, které tu rovnováhu v sobě tak nějak přirozeně mají. Je to spektrum kvality, které tvoří ve svém celku harmonický celek.

A proč o tom píši? Protože Situs v sobě nese, pro mne, jistou konvečnost, ale ve svém provedení a detailech to je něco, co Vás pohladí na duši. Je to návrat k parádní truhlařině a vlastně i další skvělý příklad pronikání digitálních technologií do designu, který mne baví. Právě to, že se nebojí investovat do moderních technologií, tak si mohou dovolit hrát s organickými tvary, které jsou tak libé lidskému vnímání. Třeba kolekce Figure. Židle vybízí k usednutí, jen ji vidíte a jídelní stůl? Ten působí tak subtilně. Kam šáhnete, tam se Vaše ruka mazlí s úžasným povrchem a provedením hran i detailu. Jako celek působí stůl i židle trochu rustikálně a v tom nacházím sílu jejich designu. Budou perfektní na chalupě i v minimalistickém moderním interiéru. Nebo třeba kolekce Handmade, která má vlastně podobné detaily a ze které mne naopak náramně baví sofa. Ony vlastně veškeré produkty firmy Situs spojují podobné detaily což je vlastně tak trochu přednost i slabina navzájem. Přednost je to v tom, že jednotlivé kolekce můžete pěkně kombinovat a vlastně se nespletete, protože tam téměř vždy bude nějaký spojovací článek. Pro někoho to ale může být paradoxně slabina, která může trochu nudit. Naštěstí jsme každý osobitá individualita a je na každém z nás, jak a jestli se s tím vyrovnáme nebo ne.

Stůl a židle z kolekce Figure

Že to tak je, je dáno jednotící rukou firemního designéra Petra Šebely. Nicméně to, co se jeví dnes jako výhoda - kmenový designér - se časem může stát onou pověstnou "koulí na noze". Dnes to je jednotící design, který působí fajn, je kombinovatelný, předvídatelný. Nicméně v čase by firmě jistě prospěla i práce na dalším designové řadě, aby se nevyráběly, sice kvalitní, leč již trochu stejné produkty. Byla by to veliká škoda, protože jejich řemeslo je skvělé a odkazuje na kvalitu předválečné nábytkářské a designerské tvorby. Tedy doby, kdy si lidé kupovali nábytek i proto, že byl hezký a nikoli pouze proto, aby měli kam dát spodky a ponožky. Přesně tohle dělá Situs - pěkný nábytek, který je i účelný, pohladí Vás na duši a nebude nudit. Nebude se po čase rozpadat, jako laciné dřevotřískové skříně. I proto, že jde o masivní nábytek a není tudíž levný. Je to ten typ nábytku, co si kupovali naši pradědové a prababky - nábytek na celý život! Mimo jiné i v tom je velikánská ekologie. Opravdová a nikoli pouze deklarovaná. Takový nábytek se dá opravovat, aby sloužil dvě, tři i více generací pokud je krásný nebo nadčasový. Chcete příklad? Třeba křesla od Halabaly, které dnes lidé, občas i nesmyslně, přeplácejí, protože jsou stále krásná! Možná, že jednou tohle čeká i nábytek od Situsu. Přál bych mu to, jim to!

LD Seating

LD Seating je česká firma vyrábějící převážně židle pro komerční prostory. Hledáte-li kvalitní pracovní židli a je pro Vás důležité i to, aby byla vyrobena u nás a měla ještě povedený design, tak LD Seating bude dobrá volba. Nemůžu se hned na samém počátku nedotknout ceny a v případě pracovní židle, je to ještě mnohem větší téma, než u nábytku pro domov. Proč? Je to prosté! Zatímco domů si můžete pořídit třeba i nekvalitní nábytek a vadit Vám to vůbec nemusí, tak v případě pracovní židle, by Vám to po čase vadit mohlo. Důvod proč tomu tak je, se skrývá právě ve slově "pracovní". Tedy židle užívaná k práci, židle jako pracovní nástroj. To nutně neznamená, že na ní sedíte celý den, ale to, že jde o nezbytnou součást výkonu Vašeho povolání. Tedy pokud ano, tak by jste nad jejím výběrem měli opravdu dobře přemýšlet. A teď vůbec nemluvím o designu. Ten je v takovém případě "pouze" přidaná hodnota. Jde o to, aby byla ergonomická a aby jste, třeba, po osmi a více hodinách sezení, z ní nevstali jako invalidé se zatuhlými zády a klouby. Fakt, že je ještě krásná, pouze umocní vaši radost z práce a jistě prospěje i Vaší psychické pohodě.

Zde bych si dovolil malou, a trochu jedovatou, odbočku. Až se někdy setkáte s otráveným a nepříjemným úředníkem nebo zaměstnancem, tak se, než na něj třeba začnete ječet, podívejte, na čem sedí! Jeho stav může být zapřičiněný právě jeho mizernou židlí, a v důsledku toho, bolavými zády, oteklými nohami apod. Upřímně, mám mezi známými třeba plno lidí na úřadech a řeknu Vám, že to, na čem sedí, bych prohodil oknem ve vteřině. To je naprosto brutální tortura lidského těla, kdy stát nebo zaměstnavatel, v důsledku své hamižnosti a doslovné asociálnosti, zcela legálně ničí lidem zdraví. A ano, jde o hamižnost a asociálnost, protože v množství, ve kterém by bylo často nutné židle vyměnit, by jejich nákup musel být, zcela reálně, za cenu tak kolem čtyřiceti procent jednotkové ceny na trhu. Nejsem zrovna velký milovník úřadů a úředníků, ale v tomto ohledu je mi jich opravdu líto a pak se jim ani nedivím, že občas nemají náladu. Já bych byl na takové židli vzteklý permanentně. Možná, kdybychom nemuseli platit např. opravu zbytečných kandelábrů nebo jiných zbytečností, tak by se za ty ušetřené prostředky, daly pořídit nové a ergonomicky správně navržené židle na úřad. To, co tam je, je naprostá šílenost a já bych na tom ve vteřině odmítl sedět a pracovat! Přínos by to byl pro všechny - spokojenější úředník, spokojenější zákazník, menší zátěž rehabilitací a zdravotního systému, menší nemocnost, menší spotřeba antidepresiv, možná i větší efektivita práce… Píšu o tom z toho důvodu, že když jsem třeba navrhoval nový interiér haly ODSH (řidičáky, registrace) tak z návrhu kvalitních židlí pro nová pracoviště panovalo finanční zděšení. Nejde o zaměstnance, nejde o jeho zdraví, ale o pár ušetřených korun, které ale vyletí luftem jinde. A to vše pouze možná v důsledku neschopnosti vyjednat dobrou cenu. Třeba i tím, že se nebude kupovat osm židlí, ale osmdesát? Jenže to bychom pak nemohli postavit další zbytečný kandelábr kolem řeky, aby měl volič, cestou z putyky, u čeho zvracet…

Jde o to, že zde máme české firmy, které vyrábějí skvělé produkty a stát, místo toho, aby je podpořil, třeba i nákupem jejich výrobků, nakupuje ten největší a nejlevnější vysoutěžený odpad z Číny, protože tu málokdo přemýšlí o přímých nákladech i o těch vedlejších a výhledu dále, než na vlastní práh. Až příliš často, je jediným měřítkem nejnižší cena teď a tady. Je to stejné, jako by jste třeba truhláři dali místo kvalitního dláta nabroušený šroubovák. Většina z Vás by si asi klepala na čelo, ale v případě pracovní židle, která je jedním z hlavních pracovních nástrojů mnoha profesí, Vám často nepřijde divné, že pracujete právě s tím "nabroušeným šroubovákem místo dláta" a ještě to hrdinně snášíte…

LD Seating - židle Arcus

Když se podíváte na produktové řady židlí LD Seating, tak tam nenajdete špatnou židli. Jde spíš o výbavu, o čalounění a o její určení. Jsou židle na občasné sezení i na to dlouhodobé, což mimochodem bývá také často opomíjeno. Design pro ně navrhují i velká designérská jména a je to znát. Každý si v jejich produktech najde ten svůj styl a výbavu, která ho osloví. Navíc, a to je velmi důležité, přicházejí i se zajímavými inovacemi, co se kvality, pohodlnosti a ergonomie sezení týká. Právě na Designbloku představované židle Arcus a FollowMe inovativní jsou. Zvláště pak židle FollowMe. Mají jednak povedený design a pár vychytávek, které oceníte právě při dlouhém sezení. Arcus je jednodušší židle, která má parádní design - oceněný Red dot 2023, synchronní mechaniku, posuvný sedák, síťovaná záda a bederní opěrku. Prostě pracovní židle, která má vše, co dobrá pracovní židle mít má. Udělá Vám radost a bude šětřit Vaše tělo. A cena téhle židle včetně područek? Ta jednotková maloobchodní je cca 9 000 Kč s DPH, tak si zkuste představit její cenu při nákupu sto kusů se schopným obchodníkem. A ještě jedna věc - provozní náklady, které vám vznikají tím, když potřebujete třeba vyměnit čalounění nebo díly na židli. Od LD Seatingu je budete mít zajištěné po mnoho let. Od čínského no name šuntu je už asi nikdy neseženete a budete kupovat novou židli. A to už vůbec nemluvím o nějaké firemní kultuře, jednotícím designu a barevné harmonii. Ono i toto totiž formuje vztah lidí k firmě, pohodu a chuť k práci. Jenže takový pohled žádná dumpingová nabídka nikdy neobsahuje. Její zadavatelé a následně i posuzovatelé jsou až příliš často, pokud jde o takový pohled, zcela mimo realitu a jsou schopni posoudit leda to, že tisíc je méně než dva tisíce. Těžký život!

LD Seating - židle FollowMe

Židle FollowMe je už trochu vyšší liga, ale přináší, krom výše jmenovaných vlastností, jeden zajímavý konstrukční prvek a tím je flexibilní voštinový opěrák, který zajišťuje, krom skvělé opory zad, také stejnou ventilaci jako síťovaná záda. Již bylo napsáno, že jde o vyšší ligu, kde jsou použity kvalitnější a ve svém provedení i luxusnější materiály a to se nutně projevuje i na ceně, která se pohybuje cca kolem 20 000 Kč s DPH. Přesto to je, v porovnání se světovými značkami, lidovka. Třeba židle Aeron od Herman Miller je za 45 000 Kč. Na druhou stranu, a to platí o každé pracovní židli, kterou si kupujete, musíte zvažovat nejen cenu nákupu, ale i cenu, kterou budete platit dlouhodobě. Třeba tím, že dlouho sedíte na mizerné židli, která je Vaším nepostradatelným pracovním nástrojem, protože až budete měsíc, dva či více chabrus na záda, tak přijdete o mnohem více než dvacet tisíc nebo i těch čtyřicet pět tisíc. Jenže to už bude pozdě. A jsme u toho otřepaného rčení "nejsme tak bohatí…" Prostě naši předci nebyli žádní hlupáci a tahle rčení mají vždy racionální jádro podložené zkušenostmi, tak by bylo občas fajn si je připomenout?

LD Seating - inovativní voštinový opěrák židle FollowMe

A ještě malá vsuvka na konec

Ano, jistě najdete čalouněný nábytek i za deset nebo patnáct tisíc. To když vám na designu a kvalitě moc nesejde. Nebo prostě, bohužel, musíte. Koukněte se ale na to čalounění po třech letech. Je to přesně o tom, co chcete nebo můžete, zda lacinou sofu na tři roky anebo dražší na dvacet či třicet let. To je na každém, jakou cestu preferuje, ale také i zde platí to otřepané rčení - "že nejsme tak bohatí na to, abychom si mohli kupovat laciné věci" - vím, že to pro mnohé není tak jednoduché, ale když je možné se tím řídit, tak je dobré si na to vzpomenout. Možná je také dobré se v tuto chvíli otočit do minulosti a zjistíte, že dříve lidé neměli byty plné nábytku jako dnes. Proč? Odpověď je překvapivě jednoduchá - ani dříve nebyl nábytek zrovna laciný a neměli tuny laciného oblečení. Ovšem, na rozdíl od toho současného, byl mnohem více kvalitní. Stačí se rozhlédnout po bazarech nábytku a najdete tam plno skvělého nábytku i skoro sto let starého. Třeba má oblíbená, již zmíněná, křesla od Halabaly. Ty když zrestaurujete a přečalouníte, tak jsou skvělá! A nejenom ta. I to je cesta k parádnímu kusu nábytku za rozumné peníze. Sám mám doma přečalouněnou poslední opravdovou pohovku z IKEA - typ Kramfors, než začali vyrábět ty "krabicové" - a věřte, že vypadá parádně! Mimochodem na bazarech je k mání za pár korun. Jde pouze o to najít, Vám libý, kousek nábytku a pustit uzdu fantazii. Současný "nábytek" z dřevotřísek a jiného šuntu tam téměř nenajdete a pokud ano, tak pouze ten, co nemusíte rozebrat. Ten, co se rozebrat musí, pak bez lepidel, aby se nerozpadal, většinou složit nejde. A rada na závěr - pokud zrovna nemáte dost peněz na sofu, třeba z Polstrinu, jděte raději na web do bazaru a hledejte nějaký starý, ale krásný kousek k renovaci. Tahle investice bude lepší než šancajk za deset tisíc z řetězcových "plechovek".

A až budete mít cestu z Českých Budějovic do Českého Krumlova, stavte se u Dolního Třebonína v "Originál Africe". Kromě příjemné obsluhy a ochutnání skvělé kávy a zákusků, se můžete pokochat, nebo i zakoupit, restaurovaná stará křesla. Najdete tam i Halabalu, ale i když si jej nekoupíte, tak hlavně uvidíte, co s takovým křeslem udělá graficky skvělá a kvalitní látka. V tomto případě od Jihoafrické firmy Ardmore. Tady si kupujete design, umění i ducha Afriky a to prostě zadarmo není. Na druhou stranu, zamyslete se, kolik zbytečností kolikrát koupíte a jestli není lepší se občas plácnout přes ruku, chvíli spořit a pak si udělat radost na celý život?

Zrestaurované křeslo Halabala z obchodu Originál Afrika

Tak mějte krásné dny, dělejte si radost, smějte se a tradááá do Afriky!