Sešup Evropy na kontinent druhé kategorie

16.07.2026

Mám opravdu hodně rád články Victora Davise Hansona a zrovna tenhle jsem se rozhodl zde uvést, jakkoli je k dispozici na mém oblíbeném Epoch Times.

Victor Davis Hanson je klasický filolog a vojenský historik. Je emeritním profesorem klasické filologie na Kalifornské státní univerzitě, vedoucím pracovníkem v oboru klasické filologie a vojenské historie na Stanfordově univerzitě, členem Hillsdale College a významným členem Centra pro americkou velikost. Pan Hanson je autorem 17 knih, mimo jiné "The Western Way of War", "Fields Without Dreams", "The Case for Trump" a "The Dying Citizen".

Následující komentář je lehce upravený přepis části podcastu Victor Davis Hanson: In His Own Words z 8. července.

Evropa je rozhořčená. Je velmi rozzlobená. Ona je rozzlobená pořád, ale v posledních dvou týdnech jako by to bylo obzvlášť silné. – mimořádně ostrý hněv vůči Spojeným státům obecně a vůči prezidentu Donaldu Trumpovi zvlášť.

A známe důvody. Rozzlobilo je, že na ně byla uvalena cla. Už ale nezmínili, že vůči Spojeným státům vykazují obrovský obchodní přebytek. Pobouřily je Trumpovy šovinistické a bombastické řeči o anexi Grónska. Jakkoli byly bombastické, neměl snad v něčem pravdu? Vždyť jde o strategicky zásadní území v Severní Americe, které je kolonií vzdáleného Dánska. Během druhé světové války o něj Dánsko fakticky přišlo, protože samo nedokázalo tuto strategickou oblast ubránit, a Spojené státy mu je po válce vrátily. Během studené války ho Spojené státy chránily, měly tam základny a dodnes jsou jedinou mocností dost silnou na to, aby zabránily čínskému a ruskému pronikání do této oblasti.

Takže v této kontroverzi existovaly argumenty na obou stranách. Jsou velmi rozzlobení, protože Donald Trump hodlá stáhnout část vojáků z NATO. Nepůjde o mnoho, jen o několik jednotek a možná i některá letecká křídla, která nepřesune zpět do Spojených států, ale do Tichomoří a Asie, kde podle něj nepředstavuje existenční hrozbu Rusko, nýbrž Čína.

Proč jsou tedy tak rozhořčení? Zjevný důvod je ten, že Spojené státy nesou zhruba 16 až 20 procent skutečných nákladů rozpočtu NATO, ale když započítáte režii, logistiku, zpravodajské služby a jaderné odstrašení, je to spíš kolem 50 procent. Spojené státy budou ročně vydávat jeden a půl bilionu dolarů a Evropa se této částce jako celek ani nepřiblíží.

Jejich argument zní, že nyní čelí Rusku a že USA nechápou, že Rusko může vpadnout do Pobaltí nebo do Polska. To chápeme. Máme tam rozmístěno přes 70 tisíc vojáků a tyto země nadále zůstávají pod americkým jaderným deštníkem, a Trump už Putinovi vysvětlil, že vstup do Evropy kdekoli, v jakémkoli sektoru a kdykoli bude znamenat překročení červené linie.

Existují ale hlubší důvody, proč jsou tak rozzlobení. Tohle jsou jen bezprostřední příčiny. Během mistrovství světa jsme viděli vůči nám dobrou i špatnou tvář Evropy. Lidé, kteří přijeli na jednotlivé zápasy do vnitrozemí Spojených států, se setkali s obyvateli Kansasu, Missouri, amerického Jihu, venkovské, příměstské i zemědělské Ameriky – a líbili se jim.

Současná Evropa?                                                             (Výřez z fotografie francouzského fotografa Le Turka)


Byli sami překvapeni, že si je oblíbili. Byli pohostinní. Byli velkorysí. Byli laskaví. Byli skromní. V podstatě uvěřili obrazu, který o těchto lidech vytvořily pobřežní elity – že jde o politováníhodné, zaostalce, nenapravitelné a, slovy Joea Bidena, odpad, smetí či hlupáky. Když je ale poznali na vlastní oči, velmi si je oblíbili.

Zároveň však Brusel oslavoval své vítězství nad námi a samozřejmě se posmíval Trumpovi – jeho tanci i jeho údajnému zásahu, kterým měl dosáhnout návratu jednoho hráče. Starý antiamerikanismus tak znovu vyplaval na povrch. V tomhle jim ale musíme přiznat kus pravdy. Pět set let, zhruba od roku 1500 do – řekněme, že si zvolíme rok 1940 – totiž Evropa téměř řídila svět.

Londýn byl finančním hlavním městem světa. Paříž byla kulturním hlavním městem světa. Spojené státy byly drzým nováčkem. Neměly fungovat. Lidé, kteří z Evropy odešli a založili Spojené státy, nepocházeli z aristokracie ani plutokracie. Byli to chudí a odstrkovaní. Evropa si proto teoreticky myslela, že v této amerokratické společnosti se jednoduše zbavuje svých nejhorších lidí.

Jenže to nebyla pravda. Zbavovala se svých nejdynamičtějších, nejdobrodružnějších a nejodvážnějších lidí ochotných riskovat. Když Spojené státy získaly světové postavení během první světové války a zejména po druhé světové válce vedly studenou válku, Evropané viděli, že právě tato zvláštní, ale jedinečná a brilantní ústava spolu s kapitalismem volného trhu, ochranou soukromého vlastnictví a odporem k socialismu vytvořily dynamickou ekonomiku a že přínosem byla také legální, různorodá a na zásluhách založená imigrace – alespoň donedávna.

A tím se dostávám k tomu, že část problému spočívá ve ztracené slávě. Jen Evropská unie má 450 milionů obyvatel. Země NATO jich mají ještě více. Když se tato čísla překryjí, jde zhruba o 500 milionů Evropanů. Jsou vysoce vzdělaní. Jsou to západní národy. Jsou dědici, ba přímo tvůrci západního dědictví.

Přesto podle každého ukazatele hospodářského i kulturního vlivu zaostávají. Není to proto, že by jim chyběl talent. Přitom jde o brilantní lidi. Důvodem je, že přijali určitou agendu. Ta spočívá jednoduše v tom, že chtěli nahradit fosilní paliva zelenou energií, která je nespolehlivá a neefektivní, a tím přišli o svou globální konkurenceschopnost.

Přijali socialistický model přerozdělování, v jehož rámci se zaměřují na lidi, zejména z vyšší střední třídy a podnikatelské vrstvy. Aristokracii sice nechávají na pokoji, ale jde spíš o konformní skupinu lidí, která postrádá dynamiku. Nemají lidi, kteří by založili Google, nemají svého Jeffa Bezose ani Elona Muska. Takoví lidé by v Evropě neměli prostor působit tak, jak mohli ve Spojených státech.

Bruselská administrativa v celé parádě...                                     (Fotografie francouzského fotografa Le Turka)


Mají také otevřené hranice. Za úpadek Evropy nenese větší odpovědnost nikdo než Angela Merkelová. Byla architektkou otevřených hranic a rychlého přílivu nelegálních migrantů, zejména z Blízkého východu. V některých zemích, například v Německu, tvoří lidé narození v zahraničí už 16 procent populace a nedaří se je asimilovat, kulturně začlenit ani integrovat. Kromě toho až do příchodu Donalda Trumpa na scénu odmítali vydávat peníze na obranu. Místo toho světu kázali o svém pacifismu, socialismu a zelené energetice, zatímco nakupovali zemní plyn a činili se závislými na Rusku Vladimira Putina.

Kam tím mířím? Vědí, že jejich agenda nefunguje. Dívají se na Spojené státy a vidí, že těží téměř 14 milionů barelů ropy denně. Jsou největším světovým vývozcem zemního plynu a mají prosperující ekonomiku volného trhu. Tři sta čtyřicet milionů Američanů vytváří hrubý domácí produkt o 10 bilionů dolarů vyšší než 500 milionů Evropanů.

Na rozdíl od utahané Evropy má Amerika šťávu!                      (Fotografie francouzského fotografa Le Turka)


Říkají si: "Tohle funguje, zatímco to, co děláme my, nefunguje." A právě to je naplňuje vztekem, protože ten neduh je léčitelný.Spojené státy za to navíc nesou zvláštní díl odpovědnosti, protože do Evropy do určité míry vyvezly politiku DEI (diverzity, rovnosti a inkluze), fanatismus kolem zelené agendy i myšlenku zcela otevřených hranic za Baracka Obamy a Joea Bidena.

Na rozdíl od nich se však Spojené státy změnily a mají mechanismy nápravy. Když dnes s Evropou mluvíme, nemluvíme k ní povýšeně ani mentorujícím tónem. Říkáme jí: "Nedělejte to, co jsme dělali my, protože to z vás udělá kontinent druhé kategorie." Tímto směrem jsme také směřovali a i dnes máme lidi, kteří by se k němu chtěli vrátit – ale nevydávejte se tímto směrem.

Chceme být rovnocenným partnerem, nikoli partnerem nadřazeným. Kdyby Spojené státy a Evropa spojily své síly a naplno využily svůj potenciál, byly by na světové scéně nezastavitelné. Nemyslím tím ve smyslu mocenského rozpínání, imperialismu nebo kolonialismu, ale jejich hranice by byly bezpečné a nikdo – ani Čína, ani Rusko, ani teroristé z Blízkého východu – by si netroufl je napadnout.

Bohužel dnes Evropané vědí, že lék, který by jim mohl vrátit dynamiku, význam a vliv, se jim zdá horší než samotná nemoc.

Přetištěno se svolením deníku The Daily Signal, publikace nadace The Heritage Foundation.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.

–ete–


Dovolil jsem si tuhle drzost článek překopírovat a doplnit fotografiemi skvělého francouzské fotografa Le Turka, protože mi přijde, že vtipně vyjadřují podstatu věci. Souhlasit s tím nemusíte a také Vás k tomu nikdo nenutí. Tohle je můj pohled, či spíše pohled V. D. Hansona se kterým můj pohled na svět, Evropu a Ameriku velmi souzní!

V USA jsem byl teď 5 týdnů. Projeli jsme pět států (Texas, Nové Mexico, Arizona, Kalifornie, Nevada) a najeli cca 8 500 km. Dost na to, zevrubně poznat USA o dost více, než po týdenním pobytu v New Yorku... A věřte, bylo velice poučné sledovat to, o čem V. D. H. píše, tedy o tom, jak Evropané byli vyvalení z toho, že "redneci" nejsou degenerované opice, jak je popisují liberální "elity" z pobřeží USA a v Evropě...

Pro mne osobně bylo velice zajímavé sledovat dění v USA a porovnávat to s tím, co se píše u nás. Bylo to překvapující a objevil jsem novou Ameriku. Doslova! Bohudík, ta, kterou jsem objevil v českém hlavním mediálním proudu, naštěstí neexistuje. Je na hony vzdálená té opravdové! Je to jen blábol uslintaných mediálních liberálů, kteří píší to, jak by asi rádi USA viděli. Ne, oni nelžou! Oni jenom nepíšou to, co se jim nehodí do jejich obrazu o USA. Ani USA nejsou Rájem na zemi a mají své problémy. Nicméně český hlavní proud je opravdová stoka, ale kdo se v ní chce ráchat, ať se ráchá. Nemám potřebu, na rozdíl od liberálních vševědů, druhým říkat, co je pro ně správné a co nikoli. Každý strůjcem osudu svého. Každý ať se brodí tím svým bahnem a ty druhé nechá na pokoji!

Možná tenhle článek také můžete brát i jako malou pozvánku na "americký cestopis", který zde chystám, ale zatím ještě hledám formu pro nějakých 25 kapitol. V jednom je jasno - bude to text a téměř každý den bude mít i svůj filmový doprovod. Na co se můžete těšit? Pokud jde o přírodu, tak to bylo velmi bohaté - White Sands NP, Joshua Tree NP, Sequioa & Kings Canyon NP, Yosemite NP, Mono Lake, Dead Valley NP, Grand Canyon NP, Wallnut Canyon NP, Caprock Canyon NP... Ale také třeba na to jak jsme se dostali na vojenskou základnu White Sands Missile Range nebo do jaderného sila s raketou Titan 1, ale i do druhého největšího leteckého muzea v USA, kde jsem si konečně osahal SR 71 Black Bird. 

Přestaňte věřit těm místním blábolům o hrozné Americe. Je úžasná, stejně tak jako Evropa je úžasná! Stejně jako jiné části světa jsou úžasné! Vykašlete se na politické hovadiny, protože krása a příroda žádnou ideologii nevyznávají. Koukejte se s otevřenýma očima, ať již věříte čemukoli, protože není nad to, si udělat vlastní názor na základě toho, co vidíte, slyšíte, co si můžete osahat. USA jsou krásná země se skvělými lidmi. Možná jsme měli štěstí, že nás minuli blbci. Venkov USA je plný republikánů a rohy ani kopyto nemají. Mají rádi Trumpa, milují Trumpa, jsou hrdí na to, že ho volili a nestydí se za to! Jaký to kontrast s místním mainstreamovým pohledem na Trumpa. Naše prahy se topí v hnoji, ale radíme Američanům, koho by si měli zvolit. I kdybychom byli kvetoucí ráj bez nejmenší chybičky, byla by to drzost, ale při současném stavu Evropy, které vládnou zdegenerované "elity", to není nic jiného než výron vzteku o kterém píše V. D. H. Odjeďte do USA, jezděte po USA, poznávejte USA a až budete mít nějakou přímou zkušenost, tak se zamyslete nad tím, co jste viděli, co jste zažili a jak moc to je stejné s tím, co zde čtete o USA... Anebo si dál klidně žijte s mainstreamovým názorem na Ameriku. Máte na to právo a nikdo Vám ho, naštěstí zatím, neupírá. Nikoho přesvědčovat nebudu. Můj pohled na USA si budete moci přečíst a politice se budu opravdu velkým obloukem vyhýbat. To jsem si odbyl zde a vracet se k tomu nehodlám!

A čistě mimochodem - Donalda Trumpa a jeho administrativu mám rád! Má jistě mnoho kladů i záporů, je možná rozporuplný, není anděl a teprve dějiny zhodnotí, jaký byl president! Po Ronaldu Reaganovi také flusali (i stříleli) jak mohli a díky němu žijeme ve svobodné zemi! Trump, jako Reagan, nemá rád komouše, nemá rád levicové liberály, progresivisty a woke pomatence. A hlavně - z velké části dělá to, co říkal ve volební kampani. Narozdíl od politiků v Evropě, kteří mluví o "svobodě podnikání a konkurenceschopnosti, ale pak se starají o pečení koblih pro své rudo-zelené kámoše". Popravdě si myslím, že Evropa by někoho s podobným viděním světa potřebovala jako sůl, aby zničil ten eurosocialismus s jeho green dealem, to dělení na lidi na "správné a špatné straně", šmírování, plánované hospodářství... Ten neustálý boj proti "extrémní pravici", i když největší svinstva, hraničící s terorismem, v Evropě páchá extrémní levice. Evropa je nemocná a potřebuje léčit! Problém je v tom, že se stále máme moc dobře a myslíme si že to vydrží. Komouši, z toho co nakradli, vydrželi dojit 41 let od roku 1948 až do roku 1989 - to je ta špatná zpráva...

Ale jinak mějte krásné dny!

Share