Dobré, hezké a snad i klidnější dny nám všem! Jak sem sliboval, tak činím. Vracím se k "doražení" tématu veřejného prostoru a nesmyslů, či snad i přímo zmetků, v něm nacházejícím se, které nám zbytečně berou "naše", rozuměj městské, peníze pouze proto, že tyto nepovedené fosilie je třeba neustále opravovat nebo resuscitovat, aby nás mohly otravovat ještě notně dlouho. Myslel jsem si, že to dnes dovedu do finále, ale jak to píši, tak mi došlo, že to asi bude ještě pár dílů, protože odmítám zjednodušené pohledy typu "černá x bílá". To přenechám "myslitelům" na fásbuku. Ty problémy jsou hlubší a nedělám to proto, abych hledal viníka. Za prvé není jeden a za druhé je to spíše problém systémový, který se jednou nebo i deseti "utnutými" hlavami nevyřeší a ani není vždy řešitelný na území města. Tedy tahle eskapáda bude mít ještě alespoň jedno, spíše dvě až tři, pokračování. Taky musím "kopnout" i do sebe, aby to bylo spravedlivé. Nicméně, úplně na začátek začnu veřejnými prostranstvími v obecné rovině. V dalších částech se dočkáte i jedné malé pochvaly, a kritického náhledu na městské výlepové (reklamní) plochy,  městský mobiliář v obecné rovině a kdo ví, co to ještě vygeneruje.

Ještě mne napadá, že by bylo fajn, pokud k tomu máte co kdo podnětného říci, nebo uvést nepřesnosti na pravou míru, či doplnit, tak dostanu-li nějaký smysluplný příspěvek k tomuto tématu, nemám problém jej na konci tohoto seriálu uveřejnit. Tedy, bude-li prost osobních invektiv a hrubostí. Tím se, jak jsem již dříve psal, zabývat nehodlám. Na druhou stranu i jiný pohled, byť třeba kritický, je většinou přínosný a vlastně o to jde. Rozpoutat diskusi nad věcmi a prostory veřejnými, tedy námi všemi užívanými, aby se prostředí zlepšovalo a nikoli naopak. Nakonec politici jsou také pouze lidé a nikoli věštci, aby vždy věděli, co se lidem líbí a co nikoli. Jak se říká - "Líná huba, holé neštěstí."

Tedy pojďme do toho!

Veřejná prostranství

Podívám-li se obecně na veřejná prostranství a jejich úpravu nebo řešení, tak to je takový módní politický fetiš. Jen se děsím toho, až se začne podobně mluvit o dopravní infrastruktuře, jestli se dočkáme pokusů o letiště nebo mezinárodní přístav u Pepy Malečka a s kontejnerovým terminálem v městském parku. Politici mají vždy nutkání dělat dobro na všechny strany, ale často jim, nejen u veřejných prostranství, uniká podstatná proměnná a tou jsou lidé. Jakkoli se jimi vždy zaklínají. Zpracovaly se územní studie na veřejná prostranství a otázka zní - potřebovalo město tyhle studie? Tím spíše v době vzniku nového územního plánu, protože bez nich by nešla ta prostranství upravovat? Ne! Nepotřebovalo, protože ta území, která územní studie řeší, se nejspíš nebudou řešit ještě léta, pokud vůbec. Navíc ty studie s platností nového územního plánu pravděpodobně přestanou platit, protože musely být ve shodě s tím stávajícím. Vždy musí být ve shodě s územním plánem, pokud jsou vložené do registru. A tyhle jsou. Neznamená to, že se jedná o úplně vyhozené peníze, ale již nebudou tzv. neopominutelné. Nicméně to také neznamená, že je nelze použít. Ale sejde z očí, sejde z mysli... 

A proč se tedy pořizovaly? Dotace! Dotace! Dotace! Musíme čerpat dotace! Skoro dotační fanatismus až obsese, chtělo by se říci. Nepotřebujeme je, nevíme proč to děláme, ale těch dotací by byla škoda. Osobně dotace považuji za jedno z největších zel, ze kterého se bude společnost ještě dlouho léčit. Pokud to přežijeme. Problém nejsou ty studie, ale to (ne)uvažování o podstatě sousloví "veřejné prostranství", protože to v první řadě znamená fakt, že jde o prostor, kde se scházejí, pohybují a hlavně potkávají a chtějí potkávat lidé. A to "chtějí" bych zvláště zdůraznil! Pro ně by takové investice měly sloužit. Navrhovat umělá veřejná prostranství v místech, kde se lidé přirozeně nescházejí nebo neprocházejí není moc dobrý nápad a často pak jde o vyhozené prostředky. Myslet si, že když něco "navoním" tak se to hned stane atraktivní a lidé to začnou milovat je šeredný omyl!  To už pochopili i budovatelé nákupních center a všude je tzv. kotevní obchod - nejčastěji potraviny a zábavní "kotva", což bývá kino. Ty přitahují lidi, aby menší obchody z téhle symbiózy žily. Primitivní, ale jak účinné! Ve městě a u veřejných prostranství to dnes funguje obdobně. Musí tam být důvod. Nikoli nutně obchod, ale cokoli, co přitahuje lidi.

"Skok o tyči" k městskému architektovi

Zde si dovolím malý úkrok stranou směrem k tématu "městský architekt", protože to s tím velice úzce souvisí a pro pochopení toho, o čem píšu, je to důležité. Funkce sama o sobě užitečná a ve městě, jakým Český Krumlov je, veskrze potřebná, ba přímo, řekl bych, nutná! Tedy za fakt, že se samospráva odhodlala obnovit funkci architekta města, je třeba poděkovat, protože nás vrátila do civilizace, ale tady ty díky také končí. Proč? No to je opět na delší rozbor a stohy argumentů, ale v rychlosti asi proto, že už samotný tendr na architekta města byl od samého začátku zpackaný a chtění mít rychlý výsledek tomu rozhodně moc nepomohl. Tak to byl spíše počátek kopání hrobu než rozvoje a slávy téhle funkce. Nebo-li špatné výchozí podmínky poskytnou nevalný výsledek. 

A tady bych k tomu měl jednu zásadní připomínku směrem k obraně bývalého architekta města - jistě udělal přešlapy, ostatně kdo je neděláme. Nakonec právě přešlapy nás posouvají výše a výše. Tedy pokud o nich přemýšlíme a vyhodnocujeme si je. Nehodlám je tu řešit, protože si myslím, že to je daleko více problémem samosprávy, která jej svoji nevědomostí a nezkušeností, možná i naivitou a nepochopením funkce městského architekta,  vmanipulovala do pozice, na kterou nebyl připraven a ani nemohl být. 

A jsme na samém začátku, tedy u výběru a podmínek účasti v tendru na architekta města. To, co v něm muselo chybět, protože jinak si to neumím vysvětlit, měla být realizacemi prokázaná praxe v urbanismu a architektuře. Alespoň 5 - 10 let. Prokázané zkušenosti s řízením investičních projektů v řádu minimálně desítek miliónů korun a spíše více. Jako plus by měla být počítána zkušenost s projektováním v historickém kontextu a zkušenosti v oblasti developmentu, protože zrovna ty mohou zamezit plánování finančně nesmyslných a neudržitelných projektů. Politici totiž mají často tendenci oslňovat bez ohledu na rozum a měl by tu být někdo, kdo je bude brzdit a ten rozum do toho zpět vracet. Ten někdo by měl být, v případě výstavby a rozvoje, architekt města. Z toho plyne jedna zásadní teze, která, obávám se, je dodnes mnoha politiky zcela nepochopena - architekt města tu není od toho, aby chránil krásno (protože to je značně subjektivní!), ale od toho, aby vytvářel koncepci rozvoje města tak, aby vše mělo hlavu a patu. Aby to fungovalo. A prosím, neříkejte, že od toho je územní plán, protože v tom případě nechápete ani podstatu územního plánu! Jednak to je zcela mimo detail zpracování územního plánu a jednak územní plán vytváří, měl by vytvářet, obecný rámec rozvoje města. A že to politici nechápou je prostě fakt, protože se do územního plánu snaží buď vložit nebo souhlasit s naprosto nesmyslnými regulacemi, jak jinak, než že ve jménu dobra a proti "zvlčilému developerovi nebo stavebníkovi", které jdou, v konečném důsledku, proti rozvoji města. Pak se ale diví, že to, jimi naordinované "dobro", brání rozvoji jednou tam či jinde. Že metr čtvereční bydlení je pak o desetitisíce dražší než tam kde, narozdíl od alibismu, vládne rozum, odpovědnost a odvaha. Následně na to pak dští plameny na developery, že jsou nemravní vydřiduši,  ale už jim uniká, že díky jejich "dobru" vše podražili o desítky procent... A paradox je, že nevědomý lid politikům za tohle tleská a na developery plije, byť by to mělo být spíše naopak. My, architekti, se pak chytáme za hlavu, když tohle "dobro" máme přetavit do smysluplného návrhu, který je ještě ufinancovatelný, udržitelný a koukatelný. Ale na druhou stranu nic není lepší léčba, než když politici musí užívat tu odpornou medicínu, kterou si sami navařili! Věřte, občas to i léčí! Bohužel tím ale trpíme všichni a náprava stojí plno peněz a času. Většinou úplně zbytečně!

Tedy z toho je vidět, že architekt města byl v první řadě vybrán nešťastně a chtělo se po něm něco, na co musíte mít léta praktických zkušeností a i tak to je práce pro sebevraha. Dnes, s odstupem času, to spíše vnímám tak, že byl "vybrán za trest". Umět vybalancovat odborný pohled, své ego, protože většina z nás chce po sobě něco zanechat, finanční pohled a politické tlaky… Na to musí být jeden dobře vyzbrojený a ideálně i profesně a materiálně ukojený, aby mohl být katem, který nebazíruje na své pozici, protože tahle židle je, pokud se bere vážně a zodpovědně, hodně vratká. A jsme zpět u výběru - najít takového člověka je těžké, ale možné. V prvé řadě musíte chtít, v druhé řadě ho musíte umět zaplatit a v třetí řadě, když už si ho vyberete, tak mu musíte umět naslouchat a musíte si jeho názor také umět kriticky přebrat. Odvolávat se na jeho odbornost a tím se zbavovat vlastní politické odpovědnosti za rozhodnutí, je cesta do pekla. Ostatně, však to není tak dávno, co se politici zbavovali odpovědnosti za svá rozhodnutí tím, že svoji odpovědnost přesměrovali, na nikým nevolené tzv. odborníky, kteří z nás dělali během covidu, jak se nyní postupně ukazuje, stádo idiotů - více zde.

Závěr si z toho udělejte sami, ale já si z toho odnáším to, že politika je opravdu služba lidem a vyžaduje notnou dávku odpovědnosti, osobní odvahy a vizionářství, protože bez tohoto, to je jen upatlaná údržba. V tomto případě města.

Tím jak se vybral, dnes již bývalý, architekt města, samospráva udělala medvědí službu sobě, téhle funkci a v konečném důsledku i jemu, protože po něm chtěla věci, se kterými neměl zkušenosti a ukázalo se, že i sebelepší vůle a chuť věci posunovat prostě nestačí. Tady bych se bývalého architekta, jakkoli jsme na různé věci měli různé názory, zastal! Najde-li do budoucna samospráva odvahu vybrat nového architekta města, tak by bylo fajn, aby jím byl architekt s praxí v oblastech výše popsaných a mělo by jít o prestižní pozici a nikoli pouze "visačku - město Český Krumlov má městského architekta". Ono vůbec je to tady dost zvláštní - plno politiků a lidí se tu dovolává UNESCO a historických hodnot nezměrné ceny (to je pravda), ale některé klíčové pozice se obsazují podle, pro mne ne zcela čitelného klíče. A odbornost jím rozhodně není. Jako by jsme byli obec na úrovni Práčova. A nic proti Práčovu - jde pouze o příklad velikosti. Nebo malosti, jak chcete.

...a zpět na prostranství

Příklad funkčního veřejného prostranství, kde se vyplatí investovat a rozvíjet jej, je dolní Plešivec v úseku od náměstíčka na Plešivecké ulici až po Penny Market - můj pohled a můžu se mýlit - ale aby někde byli lidé, musejí mít důvod tam jít. Dolní Plešivec, až na zábavu, tyhle atributy má - kotvou je tu Penny Market a Jednota. Postupně je doplňují malé obchody. Třeba, sortimentem úžasný obchod "Živadosta". A hlavně - jde o přirozený pěší tah. Tohle území už funguje celkem dobře a je dobrým základem pro budoucí a funkční centrum Plešivce jako celku. Naopak nahoře je skomírající Jednota a je pouze otázkou času, kdy umře. Závěr? Zbořit, postavit parkování, obchod nebo služby v malém rozsahu a zbytek bydlení. Nemá smysl oslabovat sílu, dnes již fungující části, resuscitací a financováním "mrtvoly", která neumírá jen tak pro nic za nic. Naopak! Pokud má samospráva podporovat něco, pak to je oblast dolního Plešivce.

Obchody jsou majoritně v docházkové vzdálenosti dole u řeky a služby se budou spíše "lepit" na ně, protože obchody jim budou generovat zákazníky. Dokonalá symbióza, kterou je nutno podporovat zde, protože tu funkční zárodek je. Prostor u Jednoty na sídlišti ať řeší třeba soukromý kapitál. Ten se mnohem spíše postará o využití, které zde bude funkční. Tohle není starost samosprávy. Její starost je maximálně v tom, vytvořit podmínky pro rozvoj této lokality a to územní plán dělá. Tím bych skončil!

A chcete příklad z druhé strany, kdy to asi úplně nefunguje, protože se město rozhodlo dělat dobro, bez ohledu na ekonomii celého záměru? Jděte se podívat na nové "veřejné" prostranství na sídliště Za Nádražím vedle Jednoty. Není to tak dávno, co mi přistála v mailu, zde zdevastovaná lavička - nyní již opravená. Zřejmě důsledek neutuchající lásky a díků za to, že tu město utratilo pár miliónů. Je to přesně ta cesta do pekla dlážděná dobrými úmysly, protože si nikdo neověřil, zda tady o to lidé stojí, jak moc a jaký to má potenciál využitelnosti. Prostě se rozhodlo o rekonstrukci, protože tu tuhle blbost vytvořil bolševik, je tu, máme na to dotace, tak jí opravíme a zachováme, lhostejno, že nebude funkční. Něco, co moc nefungovalo ani dříve, nebude fungovat nyní jen proto, že to "navoníme". Navíc, ne úplně šťastně. Celé je to v dlažbě, takže to je v létě pěkně rozpálené a k neobývání. Možná, že by tu šla cvičit bikram jóga? A to vůbec není rozporování toho, že ten prostor potřeboval opravit jako sůl! Potřeboval! Jde ale o to, jak se opravil, za kolik se opravil a jaký má přínos. 

Kdyby se zde udělal levný trávník, zasadilo více stromů s přirozenou a nikoli vyšlechtěnou kulovou korunou, které poskytují více stínu a osadilo se pár laviček pod nimi, bylo by to levnější a rozhodně příjemnější. Problém ale je, že zde stále není důvod sedět. Tím méně na plácku rozpáleném sluncem. Do obchodů jdete nakoupit a posedět si chcete u kávy, zákusku, piva, limonády… Ne s taškou plnou nákupu, kde se vám bude v létě roztékat máslo a v zimě zamrzat pivo. Možná se někdo měl zamyslet a bývalou trafiku, kde je dnes kebab, "otočit" od silnice do tohoto prostranství. Hned by byl důvod tu posedět, pojíst, popít. Kebab by prosperoval asi lépe, lidé by měli důvod tu spočinout a celé by to žilo. Bylo by to veřejné prostranství ve smyslu veřejností užívané a nikoli pouze veřejnosti přístupné. Taky důležitý pohled na který se zapomíná. Navíc, v zájmu nájemce stánku, by bylo prostranství udržovat, aby bylo atraktivní a lidé k němu chtěli chodit tím spíše. Místo toho je otočen zády a v prostranství je nějaký divný schod s konstrukcí pro popínavky. K čemu to je a co to komu přináší je pro mne záhada. Kazatelna? 

A že tam v té době kebab nebyl? A co na tom sejde. Jde přeci o princip. Je úplně jedno jestli tam bude cukrová vata, kebab nebo trafika. Prostě u toho stánku, bez ohledu na sortiment, by se něco dělo a o to jde! Byl by tam viditelný život. Tedy už na samém počátku tu měla být myšlenka ho otočit do obnovovaného veřejného prostoru! A to je to o čem jsem mluvil v případě architekta města - když to nevidí politici, když to nevidí architekt zpracovávající projekt, tak by tohle měl vidět architekt města! Prostě koncepce oživení. Aby někde byl život, musí k tomu být důvod a podmínky. Stromy a lavičky nejsou důvod! Prostě město je o životě. Když je navíc krásné, je to přidaná hodnota. Krásné město bez života je na pendrek. Ostatně my, co bydlíme v MPR o tom víme své. Na druhou stranu, ti co bydlí na sídlištích si toho života a krásy užijí ještě méně. Proto a tím spíše, je třeba o veřejných prostranstvích zde, mnohem zodpovědněji přemýšlet!

Že to může fungovat, že život přitahuje další lidi, je vidět o pár metrů dál - cukrárna Krumlovská Vanilka. Prostředí vybudované za zlomek ceny tady toho. Navíc, město to nestálo ani penny, ale má to násobně větší užitnou hodnotu pro lidi. A proč? Protože si tam mohou hrát děti a rodiče si posedět v kavárně. Je to až primitivně jednoduché - podpořit místo - nemluvím nutně o pěnezích, kde se lidé potkávají a ne si myslet, že architektem navržený plácek tohle zlomí. Nikoli. A bude to přesně opačně, protože Vanilka je pro lidi, tak bude prosperovat a prostranství u Jednoty pro efekt za milióny, které bude skomírat… A když říkáte politikům "změňte místo u Vanilky, Agrozetu, Povltavské a Hameca v územním plánu na obchodně - obytnou zónu", tak je to marné, je to marné, je to marné. Tahle zóna by obsloužila sídliště Za Nádražím, Vyšehrad i Vyšný. Většina nákupů, běžné denní potřeby, by se mohla odehrát zde a zase by ubylo dopravy do Domoradic. Místo toho tu necháme výrobu, aby těžká doprava a hluk otravovali lidi v okolí a "pro rohlík" museli jet lidi autem...

A chcete další důkaz? Kavárna Retro, dětské hřiště a nenáviděný ČKRF (jen si tak říkám, že plno toho, co funguje, vytvořili ti "grázlové" z fondu. Zvláštní… Po pravdě, pro mě vůbec ne.). Tahle synergie funguje parádně a je to jedno z mála míst, které přitahuje lidi do města! Nebo již zmiňovaná Masná, která k vytvoření skvělého prostoru a synergie podniků město (samosprávu) nepotřebovala. Lidé se umějí domluvit, tak by jim do toho samospráva, potažmo odpovědné úřady měli kafrat co nejméně a raději jim pomoci najít cestu, aby bylo vše v pořádku a takových prostorů vznikalo více! Nic je to nestojí a město pokvete. A že to je třeba o tom ani žádná, protože to přitahuje turisty, bez kterých nebudeme nic, nebude práce pro lidi a "ti nebudou mít co žrát" (Pelíšky). Lidé chodí rádi do Retra, Masné, ke Klikovi, ke Švejkovi, do Pivovarské zahrady nebo do Vanilky a proč? Protože tam je fajn veřejné prostranství, které je pro lidi, kde máte pocit soukromí, neb to vše má lidské měřítko, děti máte pod kontrolou a důvod proč tam jít. Ohromný, dosud ne uspokojivě vytěžený, potenciál má i Široká ulice. Co to chce? Jenom umožnit provozovatelům se více nadechnout, zpovzdálí vše sledovat a v případě blížícího se průšvihu teprve zasáhnout nebo se pokusit najít cestu, aby dobrý nápad nebyl zadupán do země. Ta regulační mánie a snaha mít vše, preventivně, pod kontrolou, život pouze zabíjí! Což se nad tím zamyslet a zkusit dát větší svobodu podnikání, dát lidem více důvěry, pomoci jim radou, když to někomu úplně nepůjde?

Už slyším ty řeči o tom, že to není možné a bla, bla, bla. No asi není, protože jsme jako stát úplně defektní!

OECD sleduje dlouhodobě tuhost regulace pracovního práva v Indicators of Employment Protection - více zde. Čím svobodnější a méně byrokratizované poměry v práci, tím nižší číslo indexu. Nejlépe jsou na tom Spojené státy s indexem 1,3. Následuje bohaté Švýcarsko s 1,6. Pak, nikoli překvapivě, tradičně ekonomicky liberální Kanada, Austrálie. V Evropské unii je na tom nejlépe Rakousko s 1,7 a hned za ním Dánsko s 1,8. Pak Estonsko, Irsko. Na druhém konci žebříčku, kde jsou země s nejvíc byrokratizovaným pracovním právem v celé OECD, je Česká republika. Jako jediná má skóre 3,0.

Diví se pak někdo, že tu nic nejde? Není divu, když se uregulováváme k smrti. Už jsem o tom psal - strategické plánování mě úplně vyděsilo, jak jsou lidé zpitomělí vírou v regulace čehokoli! "Chceme vyhlášku na čisté boty, vyhlášku na smrkání, na koukání..." Tahle společnost by se měla začít drasticky a povinně léčit ze závislosti na regulacích! Je ale zajímavé, jak potom ti, co nejvíce chtějí regulovat, následně řvou, že nejde to či ono. A není to pouze trh práce, je to jako morová nákaza úplně ve všech oblastech lidského podnikání. Však si stačí vzpomenout na potlesk jisté části "spravedlivé" společnosti pokud jde o EET a pak ti samí ječeli "zachraňte hospody na vsi"…

Pozitivní příklady, osvěta, podpora dobrého nápadu… Nebylo by to lepší než bububu, vyhlášky, represe, pokuty apod.. Lidi opravdu nejsou hlupáci a já v zásadě věřím v to, že důvěra bývá většinou odměněna důvěrou a že je hloupost kvůli jednomu potenciálnímu hňupovi, navíc ještě preventivně, trestat všechny. Vlastně to je hrozně jednoduché - používat rozum, chtít pomoci, žít pro město a vzájemná důvěra. A ano, existuje i pohodlnější cesta - vždy se odvolat na nějaký paragraf, vyhlášku apod. Nehoruji pro anarchii, ale pro rozumný kompromis možného. Chce to pouze dobrou vůli. Oboustranně, protože každá negativní akce nakonec vyvolá i negativní reakci. Lhostejno z které strany. A je naprosto zřejmé, že ta podpora a projevená dobrá vůle nemůže být jednostranná. Provozovatelé by to měli umět městu zase nějakým způsobem vrátit. A nemyslím zrovna pouze finančně, i když i to je cesta. Co třeba ubytovací poplatky či daň z nemovitosti? Řekl bych, že zde máme nevyužité zdroje a rezervy. Na druhou stranu zase musí ti, co odvádí daně, pocítit, že jimi odvedené peníze se jim vrací jinou formou. Nelze se chovat, jako výběrčí daní z Pyšné princezny. Nebo lze, ale pak se nedivte, že lidé raději "čarují". Věci musejí být v rovnováze a pak bude vše fungovat!

Koukněte se na Seidlovy fotky, jak byly obchody "vyvalené" na ulici a jaký to mělo úžasný potenciál a atmosféru! To bylo to živoucí město! Stále se mluví o tom, že by Krumlov neměl být skanzen, ale ten z něho dělají právě ty regulace a nařízení ve jménu "dobra a vyšší estetiky", které v konečném důsledku ten pravý život zabíjejí a vytvářejí jakousi lunaparkovou parodii na "pravý" život, který v historickém jádru dávno umřel, protože do něj místní už ani pořádně nechtějí chodit. A nemluvím teď o bydlení v jádru, to je na úplně jinou debatu, ale o autentické atmosféře živoucího města, ke které patří obchody. Zapomeňte na zeleninu, masnu a jiné podobné obchody. Ty tu bez stálých obyvatel nebudou a možná ani s nimi by tu nebyly. Proč? Je to tak jasné - každý dnes chce všude zajet autem a nikdo nechce tahat tašky s nákupem. Tak to prostě je! Absence kupní síly a nemožnost zajet do MPR autem odsuzuje obchody běžné denní potřeby k existenci mimo jádro. A jestli si někdo sní o tom, že tu mohou přežít, tak by měl vyhledat spíše psychiatra, případně se optat těch, kteří to v MPR zkusili.

Komu by asi tohle mělo či mohlo vadit? Proč musíme vše až obsesivně regulovat? Je to snad nemoc?Fotografie z knihy Krumlov - město pod věží

Nicméně jsou zde specifické obchody, které, zdaleka ne všechny, jsou pouze pro turisty, ale jsou to obchody občasné potřeby i pro místní a i s tímto sortimentem se dá vytvořit atmosféra živoucího města. Nelze ji nakázat, nelze ji vynutit, ale lze ji podpořit. Rozhodně je špatně nutit prodejce k tomu, aby měli vše v kvelbu. Jsou tu sice zahrádky z restaurací, ale to o čem mluvím je vidět právě na těch fotkách od Seidela. Zboží před obchody apod. A pak tu jsou vietnamské večerky. Díky Bohu za ně! Nejsou úplně levné, ale díky tomu také mohou přežít. Nakonec, spočtěte si cenu svého času, pohonných hmot při cestě do Domoradic a rázem je jejich cena cool...

Ano, doba se změnila. Městem nejezdí povozy tažené koňmi nebo voly, ale auta. Jenže vlastně, pokud jde o průjezd, tak je kritický z pohledu IZS (integrovaný záchranný systém) a z toho je nejnáročnější průjezd hasičů, kteří potřebují 3,5 m šířky a 4,5 m výšky. Na většině území MPR to je o dost více a tak se mi moc nezdá, že by "klobouky" před prodejnou ohrožovaly průjezd. Ten mnohem více ohrožují hordy turistů. A opět jsme u toho - diskuze, tolerance a ochota k dohodě. A také respekt k tomu, že někde to možné je a někde ne. Čert by mě vzal, když slyším, že všichni musí mít rovné podmínky! Nemusí! Život není vždy spravedlivý. Je to jen úřednický alibismus, aby se nemuselo vysvětlovat, že někde to možné je a jinde ne. To je to naše rovnostářství a snaha vše zglajchšaltovat. Snažší je to zakázat plošně a je klid… A pozor! Že to tak je, za to si také můžeme i naší arogancí, když někteří nejsou schopni a ochotni akceptovat ten prostý fakt, že to občas opravdu není možné. Už to zaznělo - negativní akce vyvolá negativní reakci. Což takhle přemýšlet? Obě strany. Hodně na tomto poli jistě dokáže i rozumná osvěta. Rozhodně mnohem více než represe nebo agrese, která všechny strany hned staví do vzájemné opozice a to je špatně už v samém základu jakékoli diskuse!

A závěr?

Pokud jde o věřejné prostory, tak je prostě pravda, že u krámu s potravinami, kde na Vás kouká celý panelák, jako třeba na sídlišti Za Nádražím, asi nebudete chtít sedět celý večer. Pokud ano, tak je u Vás něco někde špatně? Nebo moc hulíte. Stejně tak nechcete sedět na luftu v sídlišti jako indián ve vitríně (Myslím zákusek. I když představa Vinetoua ve vitríně se zákusky...). A je jedno, zda na sídlišti Za nádražím, na Plešivci nebo na Míru. Proto tyhle umělé prostory nebudou nikdy úplně fungovat a lidé je budou spíše ničit, protože jsou anonymní. Není to "jejich" prostor. Tím nechci říci, že se na sídlištích nemají budovat veřejná prostranství. Sakra že mají! A více, ale s rozumem a v místě, kde se bude člověk cítit příjemně. Kde je užije. To nenaplánujete, to je život! Je třeba jej sledovat, hledat jeho zárodky, přemýšlet o tom proč tady a ne vedle… Právě sem je pak třeba se soustředit a tady je třeba jej mohutně podporovat. Jeden by řekl, že Vanilka je ve škaredém prostředí. Možná ano, asi záleží na úhlu pohledu. Nebo opravdu je, ale pro lidi je stále násobně přitažlivější, něž uměle vytvořený prostor u Jednoty. 

Před tím, než někam začnu pumpovat peníze a úsilí, tak bych se měl snažit pochopit život v okolí a na základě toho se rozhodovat, kam a jak investovat, aby to dávalo smysl! Kdyby se ty peníze, co se investovaly vedle Jednoty, investovaly např. do zvelebení prostoru blízkého okolí Vanilky a vlakového nádraží s hospodami, tak by to prospělo lidem ze sídliště více, protože z vlaku chodí lidé, z autobusu chodí lidé, do hospod chodí lidé, do Vanilky chodí lidé a tak je přirozené těžiště tohoto území mnohem více zde, než vedle Jednoty. Navíc se nachází na přirozeném pěším tahu do města nebo v jeho blízkosti. Stále ale směrem k městu. Veřejný prostor vedle Jednoty je směrem do sídliště. Tedy z pohledu jeho atraktivity směrem nikam. Kdo jezdí vlakem, autobusem, kdo chodí do hospody nebo kavárny? Klokani? Tohle je právě omyl všech plánovačů, že kašlou na život a lidi, protože oni mají vyšší společenské cíle a lidé jsou hlupáci, kteří to nevidí a oni jim musí tu správnou cestu ukázat. Chyba! Více pokory, více se koukat kolem sebe, více se ptát a naslouchat! A mnohem, mnohem méně regulovat a plánovat, aby život mohl vykvést! Kdyby tohle neplatilo, tak tu nebyl rok 1989 a vesele jsme si užívali nekonečné moudrosti a plánování vševědoucí strany. Jenže máme krátkou paměť a socialistické (ne)myšlení zažrané pod kůží více, než jsme schopni a ochotni si vůbec připustit! A tyhle toxické blbosti navíc přenášíme na děti.

A na samý konec, když už jsem u těch soudruhů, bych se rozloučil parafrází ikonické věty komunistického novináře Julia Fučíka - "Lidé neblbněte!"