DEN 4 - Z HOUSTONU DO EL PASA

15. května vyjíždíme a čeká nás zhruba 1 200 km dlouhá cesta z Cypress do El Pasa. V mílích je to poněkud milosrdnější - 743 mil, ale jak to je zrádné jsem objevil v momentě, kdy jsme vyšli na první trek v Sequioa NP. Našinci zvyklému na kilometry chvilku trvá než se přešaltuje a ke všemu musí začít okamžitě přidávat plus 60%. Na vzdálenost i čas. V autě to tak hrozné nebylo. Tam trpěla pouze zadnice.

Cestu do San Antonia (opačně) jsem již dříve absolvoval, když jsme jeli z jiného výletu, abychom si prohlédli centrum a samozřejmě také bývalou misii Alamo, kterou zde v 18. století založili katoličtí misionáři. Jedná se o jedno ze zásadních míst americké historie, což asi mnohým, zde v Evropě moc neříká a nic divného na tom není. Pro Američany, a Texasany zvláště, to je posvátné místo, které si my spojíme spíše s velkofilmem Alamo. Ten vypráví o bitvě u Alama, která je klíčovou událostí Texaské revoluce a která se zde odehrála v roce 1836. Čeští čundráci a "kotlíkáři" si možná vybaví jméno hrdiny Davyho Crocketa, který zde padl. Jamese Bowieho, který zde padl s ním, asi spíše ne a pokud si někoho vybaví, tak spíše Davida Bowieho, ale to je ze zcela jiného soudku. Alamo je součástí památky světového dědictví "Misie v San Antoniu".

Ještě než mineme San Antonio, tak se zastavujeme u největší benzínky, co jsem kdy viděl. Řetězec Buc-ee's je opravdu něco neuvěřitelného a tahle benzínka pak zvláště, protože vyniká tím, co je pro běžného Evropana (asi nejen) zcela mimo představu i měřítko. Tak třeba - viděli jste už někdy benzínku, kde je 120 tankovacích stání? Nebo třeba benzínku s obchodem a občerstvením, který má plochu "pouze" 75 593 čtverečních stop, což je 7 022 metrů čtverečních? Aby jste si udělali představu, tak krumlovský Kaufland má podle katastru nemovitostí zastavěnou plochu 4 668 metrů čtverečních. Takový obchůdek u benzínky o velikosti 1,5 Kauflandu. Úžasné! Ne proto, že bych byl příznivec nakupování v tomto segmentu, ale fakt, že něco takového vlastně vůbec funguje, je prostě úžasný! Je to úžasné, že něco takového může vzniknout, ale to je prostě Amerika a proto ji mám rád! Nikdo nezkoumá, jestli to dává nebo nedává ekonomický, či jiný, smysl. Jsou to Tvé peníze, tak ukaž co umíš! Evropě by to nikdo nikde nepovolil, protože tady je mnohem více lidí, kteří ví, lépe než Vy, jak máte své peníze "správně" utrácet než těch, kteří je vydělávají. Proto tady kvete zeleninismus a nikoli rozum a business! My tady přeci zachraňujeme planetu, ale já Vám něco řeknu - to americké přemýšlení je mi milionkrát bližší než evropská cesta k uregulování se k smrti. Tohle je svoboda podnikání, do které nekafrají žádné rozpadající se botoxové báby z Bruselu! 

Možná je zde dobré upozornit na jednu, pro někoho, důležitou věc - mám Ameriku rád! Nebudu tu sice servilně pět ódy na cokoli, ale také tu nečekejte, pro Evropany, tak typické nadávání na Ameriku. Tím spíše, že zde žije polovina naší rodiny. Asi vám již došlo, že mi spíše pije krev současná politika EU, což ovšem neznamená, že bych neměl rád Evropu. Naopak! Evropu miluji, ale nemám rád současnou EU s její socialistickou politikou, která Evropu nemilosrdně devastuje a důsledně to odděluji! EU je politika, která mě nebaví. Evropa je území, které miluji se vši její rozmanitostí, krásami a kulturou a odmítám to s politikou míchat a spojovat. A pokud jde o lidi, tak všude, a to na celém světě, jsou lidé dobří, lidé zlí, lidé chytří i lidé hloupí, lidé obětaví a lidští hajzlové. To nemá co dělat s jakoukoli zemí na světě. Ani s USA, ani se státy Evropy! A Ameriku mám rád, ať se to někomu líbí či nikoli. Pokud se mu to nelíbí, tak to nemusí číst! To je výhoda svobody!

Benzínka Buc-ee's v Lulingu, TX s největším "benzínkovým" obchodem na světě - 7 022 metrů čtverečních a se 120 tankovacími stáními. Tady pochopíte tu euro-usmolenost přemýšlení o businessu. Nehoruji pro tohle v Evropě, ale nakonec proč někde ne. Třeba na Mostecku, kde je krajina zdevastovaná. To, pro co horuji je, aby tu místo debilních euro-regulací, zeleninismu a autech na baterky, někdo konečně začal přemýšlet hlavou o opravdové podpoře podnikání, protože na tomhle vidíte, proč mají USA HDP na obyvatele 94 400 USD a v Německu, údajně nejvýkonnější evropské ekonomice, jen 65 300 USD... O Česku raději nemluvit.

Když se na to podívám obchodně, tak mi to přijde úplně geniální! Buc-ee's jsou naprosto nesouměřitelné benzínky s tím, co jsem kdy v USA i ve světě viděl. Jsou prostě obrovské a v tom je ta obchodní genialita. Takovou benzínku chce skoro každý vidět a navštívit. Je úplně jedno z jakých pohnutek. Někdo proto, aby jenom natankoval. Někdo proto, aby zažil něco tak šíleného a třeba se tam vyfotil, aby pak bylo všem jasné, o čem že to vlastně mluví. Někdo to prostě jen chce vidět, někdo... Záleží na tom proč? A v čem vidím tu genialitu? No prostě v tom, že se to vymyká běžnému měřítku i tomu, co si kdo představuje pod benzínkou. Je to tak mimo vše, co jste dosud znali, že to ve Vás uvízne. Jestli v dobrém, zlém či nijakém na tom nesejde. Prostě to v nějaké podobě pošlete dál, protože Vás to fascinuje nebo šokuje. Ať jste nadšeni či zhnuseni, mluvíte o tom a tím pádem děláte tu nejlepší možnou reklamu. Reklamu zdarma! Oni nemusí dělat nákladné reklamní kampaně jejichž přínos je leckdy diskutabilní, protože tahle parádní šílenost je sama o sobě skvělou reklamou! Každý to chce vidět! Jeden proto, aby měl zážitek. Jiný, aby to poflusal, další aby natankoval a koupil si tam třeba brisket. Prostě Buc-ee's jsou fenomén, co chce vidět každý a na pohnutkách houby sejde!

Vlastně mě napadá, když přemýšlím nad vhodným příměrem, růžový tank od Davida Černého. To byla taková drzost a ptákovina, že o tom mluvil každý. Každý to chtěl vidět! Jeden aby to chválil, druhý měl plnou hubu morálky a úcty k rudoarmějcům, ruskej velvyslanec šílel a ten, kdo si mnul ruce byl David Černý, protože ta moralistní kampaň mu udělala reklamu tak velikou, že kdyby si ji zadal, dodnes za ní platí. O tomhle to je - šokovat, ale neubližovat! Kdo to nechápe je hlupák. Tohle je něco, co nikomu neškodí, nikoho nešikanuje a pokud snad ano, tak jen proto, že nemá toleranci na to, aby něco takového zpracoval a topí se raději ve vlastním splínu! Tohle prostě platí, platilo a bude platit vždy. Stačí vzpomenout na ikonickou Fontánu Marcela Duchampa. Je to časem prověřený princip a stejně, tak jako tohle je funkční, tak je také téměř jistě, že se vždy objeví skupina maloměšťáckých moralistů, kteří se budou veřejně hnusit nad čímkoli, jen aby si jich, lidských nul, které studovali 5 let blbost typu "gendrové napětí mezi popelnicí a smetákem", někdo všiml! Buc-ee's na Vás!

Pro mne to byl pozitivně šokující zážitek. Po cestě jsme viděli bilboardy podobné tomu, jako je ten na obrázku. To pouze ukazuje, o jaký fenomén se jedná! A mimochodem, když už jsem u toho benzínu - galon v Texasu je za 3,6 USD a v Kalifornii je za 7,6 USD. Socialismus je holt drahej... Na druhou stranu i ten galon benzínu, za tuhle hnusnou cenu, je v Kalifornii stále levnější než u nás, protože při přepočtu na cenu za litr, tam litr benzínu stojí 42,60 Kč. A pak že v Evropě není socialismus! Tady u toho nakonec pochopíte, proč Evropská nenávist k USA, je pouze výlev frustrace z vlastní neschopnosti! "Taťka už nechce platit a nevděčný spratek se vzteká..."

Na cestu si v Buc-ee's dávám skvěle chutnající sekaný brisket s barbecue omáčkou a vyrážíme dále. Míjíme San Antonio a mastíme to po "desítce" na El Paso. Po cestě je vidět poněkud bizarní krajina s tančícími "dust devils". To jsou malá tornáda, kterých tu je opravdu hodně. Z obou stran občas vyskočí špičaté kopce jako z obrazů Jana Zrzavého, které jsou následně hlavně v Novém Mexiku. Míjíme relativně dlouhé vlaky, které táhnou tři lokomotivy až potkáme jednu opravdovou obludu, která má délku kolem pěti kilometrů. Tři lokomotivy na začátku a dvě uvnitř celého vlakového spřažení. Celou cestu je co pozorovat, byť někdo by řekl, že je fádní a svým způsobem ano, ale pro mne osobně byla rozhodně zajímavě fádní a hlavně na ní nebyl žádný pracovní stres.

Postupně ukrajujeme míle ze zdánlivě nekonečné cesty, které ale není kupodivu nijak citelně únavná, byť to je vzdálenost jako jízda z Českého Krumlova na Gargano. To je ta ostruha na Italské "botě". Po cestě si pomalu zvykám na americké silnice, kde je dovoleno předjíždět z obou stran a pro řídícího Evropana to je dost nezvyk. To je tady běžné a navíc, podle zákona i možné. Je to zvláštní, když Vás zprava předjede kamión, který to pálí jako o život, ale vlastně jedou všichni hodně bezpečně.

Kolem 23:00 dorážíme do EL Pasa. Jedeme ke Costcu, kde mají nejlevnější benzím a potom následuje večeře v "Chick-fil-A". Něco jako KFC, ale lepší. Dá se. Je to jídlo a kuře mají dobré. Do El Pasa jsme dojeli na pohodu a odtud už začíná opravdové velké dobrodružství, ale o tom příště.

Filmové shrnutí čtvrtého dne